Brněnští vědci stojí na začátku cesty k léčbě rakoviny prsu a vaječníků

Protein výrazně snižující riziko rakoviny prsu a vaječníků objevili vědci z Masarykovy univerzity a z Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně. Látka umí opravit DNA poškozené buňky, a tím brání nekontrolovanému bujení. Studii zveřejnil prestižní odborný časopis Cell. Objev by mohl vést k efektivnější léčbě rakoviny, vyrobit syntetickou náhradu proteinu ale může trvat řadu let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Samovyšetření prsu (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

„Mutace, které byly v těchto proteinech identifikovány, vedou k nefunkční schopnosti opravit poškozenou DNA. To má za následek vznik rakovinného bujení. Takže pokud proteiny fungují správně, tak by nemělo k těmto onemocněním dojít,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Lumír Krejčí.

„Neznamená to, že pacienti, kteří obsahují tyto mutace, mají stoprocentní šanci získání těchto nádorů. To procento je relativně nízké, ale samozřejmě ta predispozice tam je,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vědci z Brna objevili protein snižující riziko rakoviny prsu a vaječníků. Výsledky výzkumu přiblížil vedoucí vědeckého týmu Lumír Krejčí

Najít syntetickou náhradu proteinu může být ovšem velmi složité, nebo se to nemusí vůbec podařit.

Po dalších letech v laboratořích nastoupí testování na zvířatech a teprve potom může být případný lék podán prvním pacientům. Do té doby se musejí nemocní spolehnout na tradiční operace, radioterapii nebo chemoterapii.

„Takže se bavíme o řádu pěti, deseti a možná i dvaceti let, pokud některé z těch látek vůbec projdou celým tím sítem. Když si to představíme jako pyramidu, na začátku můžeme mít třeba 100 sloučenin, tak se může stát, že jen některé ze sloučenin se dostanou až do konečné fáze,“ upozorňuje Krejčí.

Brněnským vědcům pomáhala specializovaná pracoviště z celého světa. Výzkumníci se zabývali zrovna rakovinou prsu a vaječníků, protože tento typ nemoci je relativně dobře popsán.

„Jsou u nich identifikovány mutace v některých z genů, které jsme studovali, tím pádem je jednodušší analyzovat daný systém a sledovat mechanismus, jakým způsobem může docházet k vzniku nádorového onemocnění. Což u jiných typů nádorů, kde třeba to genetické pozadí není známo, je těžké nebo téměř nemožné,“ přibližuje Krejčí.

V České republice každým rokem přibude 6000 žen s rakovinou prsu, třetina z nich na nádor umírá.

Ivan Holas, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru