Češi nejvíc užívají léky na srdce, pravidelně je bere čtvrtina lidí
Češi mají slabé srdce. Už čtvrtina populace trpí některou z kardiovaskulárních chorob. Léky na tyto nemoci tak zdravotníci předepisují nejčastěji. Jiné NEJ si drží takzvaná cytostatika, kterými se léčí onkologická onemocnění. Ty jsou z dostupných léků nejdražší. Celkové náklady na léky za posledních deset vzrostly o třetinu. Vloni distributoři dodali do lékáren přípravky celkem za 55 miliard korun.
Bylo to náhlé. Když paní Vlasta jela na kole, najednou se jí zatmělo před očima a spadla.
„Další pád byl, když jsem přišla a zouvala jsem si boty. To jsem padla škaredě a zlámala jsem si nadvakrát ruku,“ popisovala vloni žena.
Češi berou nejvíce léků na kardiovaskulární choroby. Důvody zjišťovala Petra Benešová
Za ztrátou vědomí mohla být podle lékařů porucha srdečního rytmu. Kardiovaskulární onemocnění patří v Česku mezi nejčastější a také se na tyto choroby spotřebuje nejvíce léků.
Až čtvrtina Čechů užívá pravidelně tablety na srdce. Jen vloni dodali distributoři do lékáren kardiovaskulární léčivo za sedm a půl miliardy korun.
„To je bohužel věc, která se nám příliš nelepší. Naopak v některých oblastech je to horší než v minulosti, tudíž kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění spojených s obezitou a s menší mírou pohybu nám neustále přibývá,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
O užívání léků na nemoci srdce a cév mluvila docentka Věra Adámková, přednostka Pracoviště preventivní kardiologie pražského IKEMu
Češi by tak podle předsedy České internistické společnosti Richarda Češky měli více dbát na prevenci.
„Ten, kdo má zátěž kardiovaskulárních onemocnění v rodině, by měl na preventivní prohlídku jít určitě častěji a měl by se starat o své zdraví víc než někdo, kdo má v rodině dlouhověkost.“
Mezi nejnákladnější léčiva, tedy ta nejdražší, patří v Česku cytostatika. Vloni jich distributoři prodali za 11 miliard korun.
„Jsou to přípravky, které jsou stále patentově chráněné, které jsou inovativní a originální, takže náklady jsou tam pořád poměrně vysoké. Byť i tam už jsou dneska spousty přípravků, kde propadl patent a cena šla výrazně dolů. To znamená, že je větší počet pacientů, kteří se k léčbě dostanou,“ popsal důvody Jakub Dvořáček.
Spotřeba antibiotik neroste, jejich cena klesá
Často také lékaři varují před zneužíváním antibiotik. Spotřeba těchto léčiv ale podle podrobných dat neroste. A dokonce klesá i cena.
„U antibiotik dlouho nebyl žádný nový přípravek, tudíž klesají náklady. Neklesá nám spotřeba, protože pořád jich potřebujeme stejné množství. Nicméně tato oblast je jedna z nejrizikovějších do budoucna i pro Evropu, samozřejmě i potom rezistence v případě, že třeba lidé nedobírají správně antibiotika. A pořád na to není odpověď, pořád jsme nebyli schopni přinést něco jiného, co by nahradilo stávající molekuly, které užíváme už řádově desítky let,“ upozorňuje Dvořáček.
Antibiotika, vakcíny nebo léky na srdce. Proklikejte si, jak se za deset let změnila spotřeba léčiv
Číst článek
Naopak dvojnásobně vyrostla za posledních deset let spotřeba antivirotik. Právě na tuto oblast se ve světě intenzivně zaměřovaly vědecké týmy a vyvíjely se nové účinné látky. Mezi badateli byli i Češi s chemikem Antonínem Holým, kterého celosvětově proslavila antivirotika proti AIDS a žloutence typu B.
