Češi zkoušejí žáby i šneky. Obojživelníci se dováží především z Indonésie a Vietnamu

Na jídelníčcích restaurací v Česku se objevují netradiční pochoutky. Restovanou žábu s chilli nebo smaženou žábu se sezamem si mohou dát zákazníci v některých asijských podnicích. Jinde pak mohou ochutnat třeba šneky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výrobna na zpracování hlemýžďů, firma Helix | Foto: Filip Jandourek

Žábu na pánvi nebo smaženou žábu se sezamem nabízí ve vietnamské restauraci v Praze 2 slečna Čan.

„Češi mají o exotické jídlo velký zájem, zvlášť o žáby. V naší restauraci si je dávají hodně. Máme několik desítek porcí denně,“ říká Čan.

Z celého obojživelníka dostanou zákazníci na stůl už jen samotná stehýnka, která mají podle ní nejvíce masa. Žába podle Čan chutná jako kuřecí maso a je zdravá, protože má prý hodně vápníku a vitamíny B1 a B12.

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi zkoušejí žáby i šneky. Obojživelníci se dováží především z Indonésie a Vietnamu. Téma pro reportérku Veroniku Hlaváčovou

Žabí stehýnka připravuje i šéfkuchař francouzské restaurace v centru Prahy Roman Rataj. Aktuálně má ale na jídelníčku i šneky.

„Šnek nechutná skoro nijak. Je to sval, který se musí dát s hodně silnou omáčkou, aby to dostalo nějakou chuť,“ popisuje Rataj.

Tucet hlemýžďů podle něj vyjde na bezmála 240 korun. „Prodáme denně 30 někdy i 40 porcí šneků,“ dodává šéfkuchař francouzské restaurace.

Žabí a šnečí maso spadá podle Státní veterinární správy do kolonky „ostatní živočišné produkty k lidské spotřebě." Šneky v Česku zpracovává šest firem. Žáby se dostávají do tuzemských restaurací především z Indonésie a Vietnamu. České jsou totiž chráněné.

„V České republice jsou legislativně chráněny všechny druhy obojživelníků s výjimkou dvou druhů. Z tohoto důvodu se v naší republice žabí stehýnka nevyrábí, pouze se dováží, případně se tu prodávají," vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.

Pozvěte si do zahrady sbor a vybudujte zahradní tůňku | Foto: Jolana Nováková

Na netradiční druhy masa se podle něj pohlíží úplně stejně jako na ty běžné.

„Skutečně se jedná o okrajovou záležitost, nicméně Státní veterinární správu v této souvislosti zajímá zejména zdravotní nezávadnost. Pokud zásilka a samotná potravina vyhovují všem požadavkům, tak není problém ji pustit do dalšího oběhu," dodává Pejchal.

Vedle žab a šneků se v Česku prodává i maso ze pštrosa, krokodýla, klokana nebo antilopy.

Výrobna na zpracování hlemýžďů, firma Helix | Foto: Filip Jandourek

Výrobna na zpracování hlemýžďů, firma Helix | Foto: Filip Jandourek

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme