Další nový druh člověka?

Historie lidského rodu v současnosti prodělává dramatické proměny. Sotva trochu utichla kauza floreských hobitů, už se vynořila možnost, že existuje další nový druh člověka.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Analýza DNA

Analýza DNA

Před 40 000 let ve střední Asii zřejmě nežili jen neandrtálci a naši předkové Homo sapiens, ale i třetí, dosud neznámá linie lidského rodu. K tomuto závěru vědce dovedly nikoli fosilní, ale genetické důkazy. V roce 2008 objevil tým ruských archeologů v jeskyni na jihu Sibiře štěpinu kosti z lidského prstu. Její stáří určili na 30 až 48 000 let a předpokládali, že patřila některému z neandrtálců, kteří v té době jeskyni obývali. Štěpina tedy na první pohled vypadala jako nepříliš významný nález. Překvapení přišlo teprve ve chvíli, kdy se vzorek dostal do rukou evolučních genetiků z Institutu Maxe Plancka v Lipsku.

Tým, který vede Svante Pääbo, ze vzorku kosti extrahoval mtDNA a osekvenoval celý mitochondriální genom, který se dědí jen v mateřské linii. Genom neandrtálce se od genomu Homo sapiens liší v průměru o 202 pozic genetického kódu. Genom člověka ze sibiřské jeskyně se ale od našeho druhu liší o 385 pozic. Rozdíl mezi ním a neandrtálci byl podobný – 375 pozic. Vědci také spočítali, že tento člověk naposledy sdílel společné předky s neandrtálci a Homo sapiens před jedním milionem let – tedy dlouho předtím, než se rozešly evoluční cesty moderních lidí a neandrtálců.

Otázkou zůstává, co to bylo za člověka. Doba, kdy žil, je příliš pozdní na asijského Homo erectus a naopak příliš časná na Homo heidelbergensis. O dalších druzích člověka, které by v klíčovém období žily ve střední Asii, zatím nevíme. Rýsuje se tedy možnost, že před koncem poslední doby ledové vedle sebe koexistovaly nikoli dva (Homo sapiens a neandrtálci) nebo tři (přidejme floreské hobity), ale hned čtyři druhy člověka.

Problémem je, že mitochondriální DNA na potvrzení či vyloučení této možnosti nestačí. Je možné, že někteří moderní lidé nebo neandrtálci ze Sibiře měli neobvyklou mitochondriální DNA, která byla pozůstatkem dřívějšího křížení mezi Homo erectus, neandrtálci, archaickými moderními lidmi anebo dosud neznámým druhem člověka. Určit přesnější pozici záhadného člověka ze sibiřské jeskyně na vývojovém stromě lidského rodu by mohla jedině jaderná DNA, kterou se Svante Pääbo a jeho tým pokusí ze záhadného úlomku kosti izolovat.

Zdroj: ScienceNow, Nature News

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme