V sítnici každého z nás se zřejmě skrývají dvojití agenti. Pokud obdrží správný signál, změní se z mírumilovných ochránců neuronů v jejich nemilosrdné zabijáky.

0:00 2. února 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Gliové buňky byly až dosud považovány za podpůrné buňky neuronů, které své svěřence podpírají, vyživují a chrání. Vědci z Montrealské univerzity ale zjistili, že přinejmenším některé glie se mohou chovat jako zákeřní dvojití agenti. Pokud gliová buňka v oku dostane určitý signál, přestane neurony opatrovat a místo toho je začne hubit. Objev má velký význam, protože jakmile optický neuron zahyne, žádný jiný jej nenahradí. Trvalá ztráta velkého množství neuronů pak může být příčinou postupné ztráty zraku a nakonec i slepoty. Vědci také nevylučují, že změna chování gliových buněk může být příčinou některých neurodegenerativních chorob a poškození mozku.

Signálem, který gliovou buňku aktivuje, je molekula proNGF, která zatím neměla žádnou známou fyziologickou funkci. V přítomnosti této záhadné molekuly se gliové buňky rázem změní na nepřátele, které začnou hubit neurony ve svém okolí. Dalším krokem výzkumu bude zjistit, jak se dá signalizační dráha molekuly proNGF zablokovat. Pokud by se to podařilo, daly by se v lidské sítnici zachránit neurony, které by jinak byly odsouzené k zániku.

Zdroj: Montrealská univerzita, PNAS

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít