Je Den humanitárních pracovníků. I přes přísná kritéria se do jejich řad hlásí stále více zájemců

Dnes je Mezinárodní den humanitárních pracovníků. Svět si totiž připomíná pumový útok na sídlo OSN v Bagdádu v roce 2003. Tehdy zahynulo 22 lidí, včetně tehdejšího vysokého komisaře OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Trachta v rámci humanitární pomoci organizace Lékaři bez hranic na Haiti | Foto: Archiv Lékaři bez hranic

Humanitární pracovníci poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí. Pracují ve válečných zónách a v nebezpečných oblastech přírodních pohrom. Kritéria pro jejich výběr jsou přísná, přesto se třeba organizaci Lékaři bez hranic hlásí každý rok víc zájemců.

„Pracovníci nejprve vyplní testy, které ukáží jejich kvalifikační předpoklady, pak procházejí takzvaným assessment centrem, to se primárně týká hlavně nezdravotních profesí. Pokud mluvíme o lékařských profesích, tam je jasně daná doba praxe, počet atestací a tak dále,“ vysvětluje ředitel pražské pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Přehrát

00:00 / 00:00

Den humanitárních pracovníků připomíná redaktorka Karolína Rezková

S Lékaři bez hranic odjíždějí na humanitární mise nejčastěji chirurgové, internisti a zdravotní sestry. Délka pobytu závisí na specializaci, pohybuje se mezi několika týdny a jedním rokem.

Charita Česká republika poskytuje humanitární pomoc třeba v Somálsku, Etiopii a Eritreji, ale také na Haiti. Také tady procházejí uchazeči o práci psychologickými testy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor se spolupracovníkem Lékařů bez hranic chirurgem Filipem Fröhlichem

„Lidé, kteří vyjíždí na naše humanitární mise musí mít několikaletou zkušenost alespoň z rozvojové práce. Dále musí mít patřičné vzdělání a musí být jazykově vybaveni. Ta práce je dneska vysoce profesionalizovaná. Nestačí jen ochota pomáhat, ale ten člověk musí mít rozsáhlé znalosti a zkušenosti,“ upozorňuje Oldřich Pospíšil z Charity Česká republika.

Humanitární práce je založena na zásadách jako je lidskost, nestrannost, neutralita a nezávislost. Především jsou na ni ale potřeba peníze. Podle Pavla Grubera se ekonomická krize projevila především na výši příspěvků od firemních dárců, ale nejenom tam:

V letošním roce už i vidíme určitý dopad v privátních darech. Na druhou stranu musím říct, že příjem z privátních dárců se nám mezi roky 2010 a 2011 zvýšil o 30 procent. Je vidět, že přestože je krize, lidé dál dávají a za to jsme jim vděční. Dopad krize je vidět třeba v tom, že se zmenšuje průměrná výše darů.“

Lékaři bez hranic pokračují v poskytování zdravotnické pomoci obětem zemětřesení na Haiti ve svých zdravotnických zařízeních. | Foto: Julie Remy, Lékaři bez hranic

Oldřich Pospíšil dodává, že výše darů závisí také na druhu humanitární katastrofy a na tom, o kterou zemi jde:

„Můžu říct, že například minulý rok, když byly sucha v zemích Afrického rohu, tak se nám podařilo vybrat poměrně značné částky a bylo vidět, že ekonomická krize nijak neovlivnila vůli lidí a ochotu pomáhat. Na druhé straně v případě krize v Sýrii, pokud vím, tak české neziskové organizace vybraly velmi málo.“

Karolína Rezková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme