Je ideální čas na očkování proti klíšťové encefalitidě, zájem je ale malý
Česko vykazuje nejvíc případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii. I když se proti této nebezpečné nemoci nechává očkovat stále víc lidí, pořád to není ani pětina populace. Přitom hlavně senioři po prodělané nemoci trpí dlouhodobými následky.
František Paluska se klíšťovou encefalitidou nakazil před sedmi lety v Posázaví. Měsíc strávil v nemocnici, rok musel být v klidu doma. Nemoc, kterou prodělal, ho poslala do předčasného důchodu. Problémy má dodnes.
„Špatně chodím. Nemůžu ovládat nohy tak, jak bych chtěl. Nemůžu jezdit na kole. V autě můžu, protože sedím. Jsem strašně omezený,“ říká.
Dlouhodobým problémům mohl přitom předejít očkováním. Odhaduje se, že proočkovanost v České republice zatím dosahuje zhruba 20 procent. Jak se ukazuje, rodiče často nechávají očkovat své děti.
„Ve věku 8 až 12 let je to poměrně hodně, je to 36 procent. Ale naopak ta nejvíc riziková skupina, to jsou starší a chronicky nemocné osoby, tam je to 8 procent, takže vlastně je to hluboko pod celostátním průměrem,“ tvrdí vakcinolog Rastislav Maďar.
Ideální čas na očkování právě teď. Jedna dávka včetně aplikace vyjde na 600 až 700 korun, ale mnohé pojišťovny na očkování přispívají.
„Vzhledem k tomu, že klíšťatům stačí k tomu, aby byla aktivní, nad pět až sedm stupňů Celsia, tak už někdy v březnu můžeme očekávat, že se budou objevovat. A bylo by dobré, aby člověk do té doby stihl dvě dávky vakcíny. Právě teď je nejlepší období pro první dávku,“ vysvětluje lékař.
V loňském roce v Česku došlo k poklesu výskytu onemocnění. Hlášeno bylo 573 případů, zatímco předloni onemocnělo 861 lidí.
„Tohle je pro klíšťovou encefalitidu úplně typické, ty vzestupy v jednom roce střídá pokles v jiném, takže bohužel mám pocit, že už vzhledem k tomu počasí, které je teď, budeme letos asi zase moci očekávat nárůst. Nejsou ty suché mrazy, které byly loni a které zlikvidují populaci klíšťat i hlodavců,“ upozorňuje MaĎar.
Kromě České republiky má dlouhodobě nejvíce nemocných také Slovinsko, Německo, Rusko a Pobaltské země. Naopak v Rakousku je nemoci málo.
„Například v Rakousku, kde je proočkováno 88 procent populace a tomu odpovídá i ten výskyt případů. V Rakousku s populací velkou plus minus jako v České republice je 30 případů ročně, u nás bylo i přes tisíc, v roce 2006,“ říká vakcinoilog.
Pozor na platnost očkování
Každý, kdo se nechal očkovat před delší dobou, by se měl podívat, zda nepotřebuje přeočkování. To je nutné znovu po třech až pěti letech.
„I začít znovu je pořád lepší, než utrpět i zbytečné trvalé následky, které naprosto zkazí někdy i kvantitu života, to mohou skončit i úmrtím, ale hlavně kvalitu života, člověk ztrácí soběstačnost, pocit radosti ze života, už jen dožívá,“ upozorňuje Rastislav Maďar.
Očkováním se dá v současnosti předejít jen asi dvěma desítkám nemoci. Už brzy by se ale měla podle Maďara objevit další nová vakcína.
„Očekáváme v druhé polovině tohoto roku, že poprvé v historii lidstva získá registraci vakcína proti meningokokovému zánětu typu B,“ informuje vakcinolog a dodává:
„A začátkem roku 204 se začne testovat vakcína proti lymské borelióze už ve třetí fázi klinického zkoušení, takže někdy kolem roku 2017 možná už se budeme bavit o očkovací látce proti této nemoci, která u nás postihuje rovněž hodně lidí.“
