Je to obrovská pocta, říká o svém umístění v anketě Zahraniční Čech Bohdan Pomahač
Anketa Zahraniční Čech roku má své vítěze. Český rozhlas vám postupně představoval dvacítku krajanů žijících a pracujících za hranicemi naší země. Na pomyslné druhé příčce skončil plastický chirurg žijící v USA Bohdan Pomahač, který dnes cenu převzal od generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana.
Jak potom Bohdan Pomahač řekl v rozhovoru pro Radiožurnál, s takovýmto úspěchem v anketě Zahraniční Čech vůbec nepočítal.
„V tak těžké konkurenci mi nepřipadalo možné, že bych se umístil někde vpředu. To je obrovská pocta, a jak jsem i děkoval panu generálnímu řediteli, tak vám znovu zopakuji, že nesmírně oceňuji, že vůbec takové ankety pořádáte.“
Byl jste ve velmi dobré společnosti, kolem vás byli takoví lidé jako Madeleine Albrightová, Miloš Forman, Martina Navrátilová, Lída Rakušanová. Vítězkou ankety se nakonec stala Běla Gran Jensenová, humanitární pracovnice a zakladatelka hnutí Na vlastních nohou - Stonožka. Kdy vy jste se o své nominaci dozvěděl?
„Dozvěděl jsem se to od přátel, kteří mi poslali link e-mailem. Tak jsem se vlastně podíval, kdo byl nominován a kolik lidí, a to byl moment, kdy jsem si připadal, že nebudu mít absolutně žádnou šanci.“
Komu vy byste dal - nebo komu jste dal - svůj hlas v té anketě?
„Pro mě je obrovským vzorem řada lidí, kteří tam byli. Jednak miluju tenis, takže Martina Navrátilová, jednak miluju film, takže Miloš Forman. Asi ti dva by u mě byli na prvních místech.“
Vy jste proslul transplantací obličeje a zhruba před rokem byl naším hostem oční chirurg Pavel Stodůlka a říkal, že vy dva – jak to říká Poláček – kluci spolu mluvíte a scházíte se. Neříkal mi, o čem mluvíte, jenom naznačoval, že by to mělo být něco pracovního. Máme od toho snad čekat, že by dvojice Pomahač-Stodůlka spojila své síly a transplantovala jak obličej, tak i funkční oči? Je to vůbec možné?
„Tak zatím to možné není, ale je to určitě potenciální výzva do budoucna a musíme to tak nějak technicky, pravděpodobně nejdřív na zvířatech, vyzkoušet, jestli je to možné, a pak potenciálně v budoucnu aplikovat i pro lidi. Ale musím říct, že stejně tak jak bylo zhruba před 10 lety poměrně nepochopitelné, že by se mohl transplantovat obličej, tak teď mi připadá poměrně nepochopitelná transplantace oka nebo očí. A může tomu být jinak za pár let."
Svět obletěly fotografie vás a vašeho pacienta v černých brýlích, kterému jste transplantoval obličej. Jak se mu daří?
„Všem pacientům se daří naprosto fantasticky.“
Kolik jich celkem bylo?
„Máme celkem čtyři, kteří obdrželi obličej, a jeden, který má transplantované obě ruce v úrovni předloktí. Všichni mají minimální nežádoucí účinky, víceméně žádné nežádoucí účinky léků, které potlačují rejekci neboli odhojování transplantovaných tkání. A všem se navrátila funkce až do neuvěřitelné míry. Takže je to zatím nesmírně pozitivní zážitek pro všechny.“
Pane doktore, přejeme, ať takové pozitivní zážitky přibývají. Moc děkujeme a blahopřejeme k tomu, že jste druhým Zahraničním Čechem roku. Teď se asi vrátíte do Spojených států, co vás tam čeká pracovně?
„Celá řada věcí. Teď se nám zrovna blíží deadline grantu, který je na hodně peněz pro další výzkum z hlediska transplantací, a nabitá klinika. Takže je to rozjetý vlak a tady to je přes veškeré vytížení příjemné zpestření jinak celkem rušného roku.“
Také vás čekají prezidentské volby, koho byste rád viděl v Bílém domě?
„Já jsem duší demokrat, ale fiskálně spíš republikán, takže já to beru tak, že to asi dopadne snad dobře. Ať už je to, jak je to.“
