Klíšťata opět útočí. Nejjistější ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování

Sezóna nebezpečných klíšťat se přiblížila. Jejich aktivita se začíná zvyšovat, když se teploty pohybují kolem pěti stupňů Celsia. Po dlouhé zimě jsou klíšťata hladová a hledají, kde by se posilnila.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klíště obecné | Foto: Ondřej Hajdušek

Jakmile opadne poslední sníh, vytvoří se vlhké prostředí, které klíšťatům vyhovuje. Při veškerých outdoorových aktivitách byste měli mít dlouhé kalhoty a rukávy a pokrývku hlavy.

„Nicméně i tak může člověk klíště získat. Klíště se vám třeba právě zachytí na oblečení a pak podleze do míst, často velmi intimních. Někdo najde klíště pod spodním prádlem a podobně. Klíště totiž putuje tělem poměrně dlouhou dobu, než si najde vhodné místo a přisaje se,“ říká vakcinolog Rastislav Maďar.

Přehrát

00:00 / 00:00

O klíšťatech natáčela redaktorka Andrea Skalická.

Ten také upozorňuje, že přisáté klíště se musí odstranit co nejrychleji.

„Tam je nejlepší použít speciální pinzetu, která je určená k vyndávání klíšťat. Samička se uchopí a pinzetou se mírně kývavým pohybem kolmo na povrch kůže vytáhne.“

Klíšťata přenášejí nebezpečné nemoci. Kromě lymské borreliozy je to i klíšťová encefalitida, proti které ale existuje očkování.

„Nejnebezpečnější je nemoc pro věkovou kategorii 50 let a výše, seniorská populace je samozřejmě v nejvyšším riziku. A proto by měli začít s očkováním dědeček s babičkou, následně rodiče a až nakonec děti,“ říká Maďar.

Včasné vyndání klíštěte nestačí

Odhaduje se, že proočkovanost u nás zatím dosahuje zhruba 20 procent, přitom Česká republika dlouhodobě zaznamenává nejvíce případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii. Pozdní příchod skutečného jara a tedy i aktivity klíšťat ale nemusí znamenat, že nemoci bude letos méně.

„U klíšťové encefalitidy dochází k přenosu za dvě hodiny. Takže pokud je někdo na delší procházce v lese, tak včasné vyndání klíštěte nemusí stačit a už v té době může být nakažen. Obě tyto nemoci přinášejí i nymfy, které člověk často okem neodhalí, rychle se nasají, odpadnou a když si je nahmatá, tak si je splete se znamínkem a toto je velmi velké riziko. Velká část velmi závažně postižených lidí uvádí, že si neuvědomuje, že by někdy měla přisáté klíště. A zatím je to právě nymfa,“ vysvětluje Maďar.

Přehrát

00:00 / 00:00

O klíšťatech mluvil ve vysílání Radiožurnálu biolog Václav Hönig

František Paluska se klíšťovou encefalitidou nakazil před sedmi lety v Posázaví. Ani on si přisátého klíštěte nevšimnul. Měsíc strávil v nemocnici, rok musel být v klidu doma.

„Nesměl číst, ani koukat na televizi, protože si nesměl namáhat mozek. Po roce se to zlepšilo, ale během těch sedmi let se hrozně zhoršuje chůze. My jsme obrovsky omezení. Nemůžeme na výlety, nemůžeme nikam,“ popisuje život po prodělané nemoci jeho žena. František je dnes v předčasném důchodu: „Nemůžu jezdit na kole, nohy mě zlobí,“ svěřuje se.

Proti klíšťové encefalitidě se dá očkovat celoročně.

Andrea Skalická Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme