Kvadruplegik Ian díky implantátu v mozku opět hýbe rukou. Hraje i na kytaru

Lidé, kteří ochrnuli po celém těle, mají zase o něco větší naději, že se jednou budou moci opět hýbat. Může za to zařízení, které pomocí mozkového implantátu pomohlo vůbec poprvé člověku s celkovým ochrnutím těla opět pohnout rukou. Výzkumný lékařský tým ze státní univerzity v Ohiu vyvinul techniku nervového bypassu, díky které se jim u ochrnutého pacienta podařilo opět přenést povel z mozku do svalů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidský mozek | Foto: Free Digital Photos

Pacient může teď se svou rukou hýbat dokonce natolik, že dokáže třeba hrát i na kytaru. Zatím sice pouze na populární dětský nástroj Guitar Hero, který se ovládá plastovými tlačítky a jde vlastně o hračku. Nicméně i to je obrovský pokrok.

Tento pacient už vedle jiných úkonů dokáže například zvednout lahev a nalít do sklenice její obsah nebo si přidržet u ucha telefon – zkrátka činnosti, které ještě nedávno považoval za nemožné.

Jmenuje se Ian Burkhart a ochrnul při koupání v moři, kdy ho vlna mrštila na útes. „Lékaři mi řekli, že jsem si zlomil krční páteř a že došlo k poranění míchy na úrovni C5. Mohl jsem se pohnout maximálně do úrovně ramen a do konce života prý nepohnu rukama ani nohama,“ popsal svoji prognózu.

Pak ale lékaři ze státní univerzity v Ohiu přišli s experimentem pomocí mozkového implantátu a Ian se stal prvním ochrnutým pacientem, který ho vyzkoušel.

Implantát snímá elektrickou aktivitu mozku a tu potom převádí do počítače, který elektrickými signály řídí svaly v ruce.

„Při tomto zranění jsou signály z mozku a motorické kůry, oblasti, která je zodpovědná za pohyby, naprosto nedotčeny. Ale když signály dojdou k porušené míše, jsou naprosto zablokovány, nedostanou se do svalů, a tak s nimi pacient nemůže hýbat.“

„Takže jednou z věcí, na které jsme pracovali, bylo dešifrovat mozkové signály, které se vážou k pohybům rukou. Do motorické oblasti mozku jsme umístili miniaturní implantát a také jsme k němu přiřadili konektor uchycený k lebce, což se stalo naším oknem k neuroaktivitě pacienta,“ vysvětluje Chad Bouton z Feinsteinova Institutu, jeden z tvůrců zařízení.

Vědecký tým poté dlouho testoval, který signál v dané mozkové oblasti znamená jaký pohyb. „Myslel jsem na to, jak otevírám ruku, a oni prostě viděli na počítači, které části mozku se doslova rozsvěcí, když myslím na otevírání ruky, a podle toho se pak řídili,“ popisuje Ian Burkhart.

Samotné zařízení vypadá v praxi tak, že vzruch z mozku je přenášen do počítače a konvertuje se do elektrických pulzů, které jsou potom vedeny do jakéhosi rukávu, který má Ian kolem celého předloktí. V něm je umístěno 130 elektrod, které vysílají signály přes kůži ke svalům pod ní. Tak dokážou kontrolovat zápěstí a také oddělit pohyby prstů.

Nejdůležitější je, aby skutečné pohyby odpovídaly pohybům, na které Ian Burkhard myslí, což nějaký čas trvalo – pacient se učil zařízení ovládat přes 15 měsíců. Nakonec začal rukou pohybovat tak dobře, že se tým rozhodl výsledky publikovat a zprávu vydal v prestižním vědeckém časopise Nature.

Poznatky z tohoto experimentu by v budoucnu mohly sloužit k uplatnění podobného postupu například i u pacientů po infarktu nebo dokonce i s poškozením mozku. Pacienti s omezením pohybu se tak například s pomocí tohoto zařízení budou moci sami najíst či obléknout.

Je to však pouze začátek – v budoucnu se předpokládá, že takto budou lidé moci například ovládat různé stroje, které jim se zdravotním znevýhodněním budou pomáhat.

Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme