Modelky se na molech mračí, aby nepřitahovaly pozornost. 'Myslím na přejetou kočku'

Z módních pódií zmizel úsměv. Manekýnky a manekýni sice nosí nejhonosnější a nejoriginálnější oblečení světa, přesto se na přehlídkách, až na výjimky, tváří netečně až smutně. V době, kdy se v Paříži koná tradiční týden módních přehlídek, se nad tím zamýšlí agentura AFP.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Modelka

Modelka | Foto: Fotobanka Pixabay

Pro francouzského manekýna Matthieu Villota je důvod jasný. „Tvůrci chtějí ukázat oděv, nikoli náš obličej. Když se smějeme, přitahujeme pozornost k naší tváři, ne k oblečení,“ vysvětluje tento dvaadvacetiletý student medicíny.

„Dlouho jsem pracoval pro mnoho lidí a nikdo mě nikdy nežádal, abych se usmíval. To se nedělá. Popravdě říkám, že bych se cítil divně, kdybych to udělal,“ tvrdí šestadvacetiletý londýnský manekýn Ty Ogunkoya, který má za sebou devítiletou kariéru.

Osmnáctiletá Slovenka Klara ví, jak na to. „Když jdu po přehlídkovém molu, pokouším se myslet na něco smutného, například na chvíli, kdy autobus přejel a zabil moji kočku,“ vysvětluje dívka.

Úsměvná minulost

Vždy to ale neplatilo. „V 60. letech minulého století se modelky usmívaly, tancovaly a hodně se hýbaly,“ říká historička módy Lydia Kamitsisová. Připomíná, že i v 80. letech, v době supermodelek jako byla Cindy Crawfordová, měly manekýnky svou osobitost, která se dávala na odiv.

Žraloci, potopené vraky i pózující modelky... Václav Krpelík přibližuje podvodní fotografování

Číst článek

Zlom nastal podle Kamitsisové příchodem japonských módních návrhářů, jako je například Jódžio Jamamoto a Rei Kavakubová. „V posledních letech jsou manekýnky a manekýni stále více považováni za věšák,“ domnívá se historička.

Antropoložka a ředitelka módy na pařížské univerzitě The New School Parsons Paris Leyla Neriová věří, že úsměv opustil módní pódia s emancipací žen a vlivem vyzývavě se tvářících ikon jako je Brigitte Bardotová nebo Jane Birkinová v 60. letech. „Od té doby se modelky začaly mnohem méně usmívat, být více androgynní a chodit vzpřímeněji. Skončil ideál dokonalé ženy, která se celý den usmívá jako americké reklamy! Odzvonilo generaci žen panenek, dokonalé ženy, ženy v domácnosti, která vaří,“ vysvětluje antropoložka.

Nic není zakázané

LEM design: Móda a interiér podle Lucie Erban Mareš | Foto: Romana Drdová

Někteří tvůrci se vůči tomuto trendu ale vymezují. Přehlídky tvůrčí dílny Jean Paul Gaultier jsou známé tím, že ukazují velmi expresivní manekýnky, mnohdy se smyslným postojem.

Při nedávné ukázce velmi barevné kolekce Inda Maniše Arora v Paříži se některé modelky radostně usmívaly. Stejně tak tomu bylo v červnu u některých manekýnů při ukázce pánské módy Paula Smithe. „Neřekl jsem jim, aby se usmívali. Ale nemám nic proti tomu. A byla to velmi veselá kolekce. Takže pokud je mé oděvy dělají šťastnými, tak pojďme do toho,“ řekl Smith.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme