Před pouhými 35 000 lety se náš druh zapletl s archaickým hominidem z centrální Afriky. Naznačuje to zkoumání genomu tří současných subsaharských populací.

14:00 6. září 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Moderní člověk Homo sapiens vznikl v Africe, odkud se rozšířil do celého světa. Současné genetické studie dokazují, že během své migrace se křížil s neandrtálci a snad i nedávno objevenými Děnisovany. K tomuto křížení docházelo mimo africkou půdu. Mohli se však moderní lidé „zaplést“ s jiným druhem ještě v Africe? Po jejich boku zde ještě nějakou dobu žily archaické formy rodu Homo. Obvykle se předpokládá, že vymřely bez potomků, ale někteří vědci nevylučují možnost, že se tito archaičtí lidé s našimi předky křížili a jejich geny dodnes kolují v lidské populaci.

Prokázat to se nyní zřejmě podařilo týmu vědců z Arizonské a Kalifornské univerzity. Vědci sekvenovali genomy dvou sub-saharských populací lovců-sběračů (Biaka a San) a jedné populace zemědělců (Mandenka). Při hledání stop „infiltrace“ cizích genů sledovali nejen rozdíly oproti průměrné lidské DNA, ale využili také počítačové modelování změn, které by taková událost vyvolala v genomu. Nakonec došli k závěru, že přibližně 2 % genetického materiálu se do genomu všech tří studovaných populací dostala asi před 35 000 lety. Tyto sekvence zřejmě pocházejí z křížení s dnes vymřelým příslušníkem rodu Homo, který tou dobou přežíval v centrální Africe. Od linie moderních lidí se odštěpil asi před 700 000 lety.

Zdroj: PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít