Mrtvice dnes postihuje i lidi ve středním věku
Světová zdravotnická organizace vyhlásila 29. říjen Světovým dnem mrtvice. Důvodem je fakt, že na každých šest lidí, tomuto onemocnění podlehne jeden člověk. V České republice je to asi 40 tisíc lidí ročně. Riziko onemocnění zvyšuje například vysoký věk, ale také některá srdeční onemocnění.
Mozkové příhody postihují ve většině případů lidi v seniorském věku, ale lékaři se stále častěji setkávají i s mnohem mladšími pacienty. Stará se o ně tým Neurologického oddělení Fakultní nemocnice v pražském Motole pod vedením primáře Aleše Tomka.
„Jsou to smolaři, kteří mají většinou vrozené podklady různého typu, ať už je to porucha srážlivosti krve, nějaká vrozená porucha cévních stěn, srdeční porucha, která vede k mrtvici jakoby nepatřičně k jinak mladému a zdravému tělu. Drtivá většina pacientů je pacient s aterosklerózou v důchodovém věku.“
Asi 85 procent pacientů utrpí takzvanou ischemickou cévní mozkovou příhodu, při které se ucpe některá z mozkových tepen. Zbylých 15 procent pacientů pak zasáhne krvácení do mozku. A co je příčinou mrtvice?
„Hrají tam velkou roli faktory jako: dlouhodobě zvýšený tlak, poruchy metabolismu, tuků, lidově řečeno zvýšený cholesterol, cukrovka a pak je velká část pacientů, kteří dostanou mrtvici na základě poruchy srdce, nejčastěji jde o arytmii, fibrilaci síní, která způsobí až 15 procent všech cévních příhod,“ říká Tomek.
Asi 20 procent pacientů prodělá nejprve transientní ischemickou ataku. Ta by pro ně měla být jednoznačným varováním, že se blíží mrtvice.
„Projevy transientní ischemické ataky někdy mohou být ne tak úplně strašidelné, třeba jenom ochrnutá brnící ruka, ale nemusí být ani moc ochrnutá, ruka může jenom čtvrt hodinky brnět, pacient si často může myslet, že ji má přeleželou a podcení to, nejde nikam k lékaři,“ vysvětluje Tomek.
Pokud člověk pocítí zmiňované neurologické příznaky, je nutné, aby zavolal záchrannou službu.
„I kdyby ten stav sám, za čtvrt hodiny odezněl, tak stejně je chybou jít k praktickému lékaři. Mrtvice po transientní ischemické atace přijde nejčastěji do 24 hodin nebo v prvním týdnu,“ říká Aleš Tomek.
Stejně důležité je zavolat záchrannou službu k člověku, který už mrtvici utrpěl. Lékaři musí okamžitě rozpustit sraženinu, uvolnit tok krve, aby mozek dál netrpěl ischemií. Každá minuta se počítá. Během prvních hodin v mozku odumře v průměrné mrtvici 12 kilometrů vláken a mozkových buněk každou minutu.
Důležitá je i rehabilitace
„S rehabilitací začínáme hned první den, co pacient přichází. Nejde jenom o to, jestli bude zrehabilitovaný, ale aby vůbec přežil a to je rozhodující dejme tomu první týden dva,“ dodává Tomek.
Rehabilitace se soustředí na pohyb i řeč. V některých případech pomáhá nemocnému s ‚návratem do života‘ také psycholog a sociální pracovník. Velkým přínosem mohou být pro pacienta po mrtvici i léčebné pobyty v lázních.
