Nadané děti se mohou ve škole nudit. Vědci z Brna zkoumají, jak jejich talent odhalit a rozvíjet

Děti s nadáním třeba pro matematiku mohou mít ve škole problémy, protože se prostě nudí. Právě na tuto problematiku se zaměřují vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Chystají pro nadané děti semináře a workshopy a vyvíjejí také diagnostický test, který bere v potaz nejen výši IQ, ale i zájem daného jedince. Univerzita chce do budoucna rodičům radit, jak své potomky zabavit a ještě u nich mimořádné nadání rozvíjet.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

děti, škola, školní lavice, třída | Foto: Fotobanka Freeimages

„Nejdřív jdou na hladinu, aby se nadechly, pak loví ryby a schovávají se pod kameny,“ říká šestiletý Vincent o užovkách podplamatých.

Vincent po prázdninách zamíří už do druhé třídy, do školy totiž začal chodit o rok dřív než jeho vrstevníci. Podle Vincentovy matky Dagmar Zemkové se chlapcovo nadání začalo projevovat velmi brzy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vědci z Masarykovy univerzity se zaměřují na to, jak odhalit a rozvíjet talent u dětí. Příspěvek natočila Tereza Kadrnožková

„Objevil dokumentární pořady od BBC někdy kolem roku a půl,“ vypráví. „Ono to sedělo ještě v plínkách, ale sedělo to a pozorovalo to přírodovědné pořady,“ dodává matka.

I její další dvě starší děti mají Masarykovou univerzitou diagnostikované mimořádné nadání pro některou z oblastí vědění. O prostředním synovi, kterému je deset, dokonce může matka bez nadsázky říct, že je geniální – tam ho alespoň s jeho IQ 147 řadí tabulky.

„Ta matematika a fyzika, prostě to prostorové vnímání, to začalo být vidět už dejme tomu ve dvou letech, kdy on už od začátku stavěl koleje na patra a vytvářel šílené mosty a tak dále. Potřeboval motorky, aby se to dalo ovládat,“ líčí.

Psychologům z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se podařilo v uplynulých dvou letech v rámci Masarykovy jUniverzity (MjUNI) – dětské univerzity pro žáky od 9 do 14 let – identifikovat téměř šest desítek nadaných dětí, se kterými teď dál pracují a vytvářejí pro ně semináře a workshopy, aby svůj talent mohly rozvíjet. Odborníci také vyvíjejí nové testy, jež pomáhají mimořádně talentované děti odhalit. Zaměřují se při tom nejen na to, v čem konkrétní jedinec vyniká, ale i to, zda ho baví aktivity, jichž se účastní.
Zdroj: www.muni.cz

Genialita či nadání však mohou mít i stinné stránky. U prostředního syna Dagmar Zemkové je to Aspergerův syndrom. Potrápit rodiče však dokáže i prostá dětská zvídavost.

„To se vám třeba stane, že vám dítě kompletně vytopí koupelnu, a pak vám vysvětlí, že to musel udělat, protože zkoušel Archimedův zákon. Nebo rozžvýká padesát žvýkaček a zkouší objem vody, který se vejde do padesáti rozžvýkaných žvýkaček. Případně počtvrté rozbije lustr, protože zkouší trajektorii polštáře,“ popisuje matka.

Podle výzkumnice z Masarykovy univerzity Šárky Portešové je ovšem právě zájem dětí základem pro růst v oblasti jejich nadání. Mezi nadané děti tak vědci z Brna nechtějí řadit jen ty, co překročí určitou hranici IQ.

„Abychom mohli říct, že je nadané nebo má aspoň potenciál, tak by mělo být motivované, mělo by mít zájem tu svoji schopnost uplatnit a mělo by být i tvořivé,“ líčí Šárka Portešová.

Do budoucna chtějí výzkumníci nejen rozvíjet vlastní diagnostický test, ale také více pracovat s rodiči nadaných dětí.

ČRo, Tereza Kadrnožková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru