Nadužívání sociálních sítí a mobilů vede až k poruchám osobnosti, varují vědci
Odborníci varují před negativními vlivy moderních komunikačních prostředků. Kromě neschopnosti déle se soustředit zaznamenali vědci také různé poruchy osobnosti. Neustálá kontrola chytrých telefonů a chladná komunikace přes internet může vést hlavně u mladých lidí k posedlosti nebo narcismu.
„Když se podíváme, jak funguje Facebook, že řada lidí si tam neustále mění profilovou fotografii, neustále se ukazuje – podívej, jak já vypadám, jak já jsem zajímavý. Respektive kde já jsem všude byl, co si zajímavého myslím zrovna teď, jestli jsem si ráno osladil nebo neosladil,“ uvádí příklad mediální analytik Tomáš Trampota, který vychází z nejnovějších studií amerických psychologů komunikace.
Nadměrné užívání chytrých telefonů a sociálních sítí vede hlavně u mladých lidí k poruchám osobnosti třeba k narcismu, zjistila redaktorka Alžběta Havlová. Výsledky okomentoval psycholog Jeroným Klimeš
Narcismus je spojený se sníženou empatií a se snahou být neustále pozitivně oceňován okolím.
Lidé si pak podle Trampoty vytvářejí doslova závislost na zpětné vazbě a obdivných komentářích a snaží se přesvědčit ostatní, aby věnovali pozornost právě jim.
Kvůli tomu přestal sociální sítě používat i Petr z Prahy, kterého moderní technologie paradoxně živí. „Masovost tomu přinesla takovou plytkost, že si lidé nemají co sdělit a jenom plkají o nepodstatných věcech. Opravdu mi nepřijde zajímavé vědět, co kdo snídal a co si ráno oblékl za oblečení,“ vysvětluje.
Porucha pozornosti i úzkostné stavy
Vědci dokonce zkoumáním mozkové činnosti u lidí, kteří nadužívají internet, zjistili podobnost s alkoholiky a narkomany.
„Svým způsobem tam existuje takový princip slasti, že lidé v podstatě vyčkávají a čekají a jsou napjatí až nadržení, kdy jim přijde nějaká zpětná reakce, kdy jim přijde odpověď na smsku. A v momentě, kdy se zpětná vazba protahuje, dochází k nějakému napětí a lidé se necítí dobře. A pak přichází slast, že je jim odpovězeno,“ říká Trampota.
To souvisí s obsedantně-kompulzivní poruchou. Podobné úzkostné chování je podle Trampoty možné spatřit například v restauracích. Lidé mají na stole často vyloženy chytré telefony a během rozhovoru s blízkými neustále kontrolují displej a odpovídají na textové zprávy.
Dále se může objevit porucha pozornosti, neschopnost soustředit se dlouhodobě na jeden problém nebo déle naslouchat. Řada psychologů považuje za opravdu závislého takového člověka, který tráví na internetu 40 až 80 hodin týdně.
Dva monology místo dialogu
Studená média sice zdánlivě komunikaci usnadňují, měla by se ovšem užívat s mírou. „Hovor, dialog, rozhovor mezi dvěma lidmi má určité kvality, má určitý přínos, který ta chladná komunikace, což jsou vlastně velice často dva prolnuté monology, nikdy nepřinese,“ upozorňuje Trampota.
Doporučuje proto, aby se lidé více kontrolovali. Mohou si například týden zapisovat, jak využívají média. Budou prý nakonec překvapeni.
„Pak si najednou člověk uvědomí, jak moc času stráví věcmi, které nemusí být až tak zásadní a které jsou někdy pasivnější, ale většinou jsou spojeny s tím, že člověk třeba sedí u té obrazovky, místo aby se také trošinku pohnul, prošel,“ dodává Trampota.
„Raději se sejdu s lidmi třeba nad pivem nebo někde na výletě, na koncertě. Popovídám si s nimi z očí do očí. Přijde mi to přínosnější, než si psát hromadu nesmyslů na internetu. Zbytečně si člověk zaplňuje hlavu absolutně nepodstatnými informacemi, které se zdají strašně důležité a skvělé a bůhvíco ještě, a přitom nemají žádnou přidanou hodnotu,“ potvrzuje Petr.
