V dobách před průmyslovou revolucí lidé sice produkovali oxid uhličitý, ale stav atmosféry tím nijak neovlivnili.

0:00 25. září 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Spalování fosilních paliv během posledních dvou století zanechává v atmosféře zřetelný "podpis" v podobě zvýšené koncentrace oxidu uhličitého. Jeho hladina ale pomalu stoupala už v miléniích před průmyslovou revolucí a nabízela se otázka, nakolik se na tom podepsali naši předkové. Před 7000 let bylo množství CO2 menší než 260 ppm (parts per million, částic z milionu) a během dalších 6800 let se pomalu vyšplhalo na 280 ppm. V současnosti se pohybuje kolem 387 ppm.

Na vzestupu v době před průmyslovou revolucí se mohly podepsat přírodní jevy - například chemie půdy, rozklad rostlinné hmoty a uvolňování oxidu uhličitého z oceánů. Lidé k němu mohli přispět jak spalováním dřeva, rašeliny a občas dokonce uhlí, tak zakládáním požárů. Ty vznikaly náhodně nebo byly využívány pro získávání zemědělské půdy vypalováním lesů a plání.

Původ molekul plynu, které se dostávají do atmosféry, lze vystopovat podle poměru lehkých a těžkých izotopů uhlíku. Podle výsledků analýzy více než 200 vzorků vzduchu, zachycených v antarktickém ledu, se zdá, že naprostá většina oxidu uhličitého z doby před průmyslovou revolucí pochází z přírodních zdrojů. Naši předkové tedy na rozdíl od nás neměli moc zasahovat do atmosférického dění. Příčinu vzestupu koncentrace oxidu uhličitého, který předcházel průmyslové revoluci, vědci vidí ve změně rostlinstva po skončení poslední doby ledové, na kterou pomalu reagovala chemie oceánů.

Výsledky studie zveřejnil časopis Nature.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít