Nedostatek spánku bývá spojován s poruchami soustředění, přibíráním na váze, sníženou výkonností imunitního systému a depresemi. Depresivní je také pomyšlení, že nevyspání zřejmě souvisí i s Alzheimerovou chorobou.

Tento článek je více než rok starý.

0:00 25. září 2009 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lidé postižení Azheimerem často trpí poruchami spánku, ale zatím není příliš jasné, zda jde o příčinu nebo jeden ze symptomů nemoci. Neurologové z Washington University School of Medicine zjišťovali, nakolik spánek ovlivňuje formování toxických plaků sloučeniny beta-amyloidu, které bývají považovány za hlavní příčinu Alzheimera. Výsledky jejich práce ukázaly, že hladina beta-amyloidu v mozcích pokusných myší byla významně vyšší v době bdění než ve spánku.

K podobným výsledkům vědci došli také v případě, že měřili hladiny beta-amyloidu v mozkomíšním moku zdravých lidí. Důvodem zřejmě je, že bdělý, a tím pádem aktivnější, mozek produkuje větší množství beta-amyloidu.

Na tvorbě samotných plaků se pak - alespoň u pokusných myší - přímo podepisoval nedostatek spánku: myši, které byly přinucené 20 hodin denně bdít, měly v mozku víc plaků než ty, které se mohly normálně prospat. Vědci také zjistili, že množství beta-amyloidu snižuje lék, určený k léčbě nespavosti. Není proto vyloučené, že dlouhý spánek může formaci plaků zpomalit nebo dokonce úplně zablokovat.

Výsledky studie zveřejnil časopis Science.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít