Opálená kůže je kompromis
My Středoevropané máme světlou pleť, ale pod ultrafialovými paprsky se většina z nás rychleji či pomaleji barví dohněda. Příčinou takové evoluční vychytávky je zřejmě vysoká sezonní variabilita v množství dopadajícího slunečního záření.
Pokud bychom měli setrvale tmavou pleť, nemuseli bychom si dělat starosti se spáleninami a rakovinou kůže, ale v zimě by nám chyběl vitamín D. Světlá pleť, která by se nikdy neopálila, by nám zase přivodila spáleniny a zruinovala zásoby fotosenzitivní kyseliny listové. Tento vitamín ze skupiny B-komplexu je nezbytný pro buněčné dělení a jeho nedostatek v době těhotenství může způsobit defekty plodu. Světlá pleť, která se v létě dokáže opálit, je proto jakýmsi kompromisem.
K tomuto závěru došli vědci z Pennsylvánské státní univerzity, kteří zkoumali úhly, pod jakými v různých zeměpisných šířkách dopadají na zem ultrafialové paprsky typu A a B. Významné jsou především paprsky typu B, které v kůži stimulují tvorbu vitamínu D, ale také ničí molekuly kyseliny listové. A právě u tohoto typu paprsků je nejvyšší sezónní variabilita v množství záření, které ve vyšších zeměpisných šířkách dopadá na povrch Země.
Zdroj: PNAS, Penn State