Osamělý jedináček je stereotyp

Ve veřejném a mnohdy i odborném mínění často převládá stereotypní názor, že jedináčci postrádají sociální dovednosti, které si jiné děti osvojí mezi bratry a sestrami. Podle nové studie to však platí jen dočasně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rodina u stolu

Rodina u stolu | Foto: Comstock Images

Dlouho se uvádělo, že jedináčci mají lepší poznávací schopnosti než děti, které vyrůstají v přítomnosti mnoha sourozenců. Výzkumníci však upozorňovali, že toto pozitivum je vyváženo slabšími sociálními schopnostmi, které mohou v dospělosti způsobovat problémy. Jedny z nejpřesvědčivějších důkazů přinesla studie, do které vědci zahrnuli více než 20 000 amerických dětí předškolního věku. Její výsledky ukázaly, že jedináčci mají horší sociální schopnosti než stejně staré děti s nejméně jedním sourozencem. Poukazovalo se zejména na horší sebekontrolu, problémy s chováním a mezilidskými vztahy.

Vědci z Ohio State University se rozhodli prostudovat, jak to s jedináčky vypadá v období dospělosti. Z údajů, které shromáždili o více než 13 000 adolescentů vyplývá, že pravděpodobnost, že si jedináček ve třídě najde kamaráda, je stejná jako u dětí z rodin s více dětmi.
„Jedináčkovství“ také nijak neovlivnilo popularitu dětí ve třídě a jejich sociální schopnosti byly srovnatelné s ostatními dětmi. Je tedy pravděpodobné, že jedináčci svůj deficit v sociálních schopnostech začnou dohánět, jakmile se z určité izolace dostanou do dětského kolektivu.

Zdroj: Nature News

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme