Osamělý jedináček je stereotyp
Ve veřejném a mnohdy i odborném mínění často převládá stereotypní názor, že jedináčci postrádají sociální dovednosti, které si jiné děti osvojí mezi bratry a sestrami. Podle nové studie to však platí jen dočasně.
Dlouho se uvádělo, že jedináčci mají lepší poznávací schopnosti než děti, které vyrůstají v přítomnosti mnoha sourozenců. Výzkumníci však upozorňovali, že toto pozitivum je vyváženo slabšími sociálními schopnostmi, které mohou v dospělosti způsobovat problémy. Jedny z nejpřesvědčivějších důkazů přinesla studie, do které vědci zahrnuli více než 20 000 amerických dětí předškolního věku. Její výsledky ukázaly, že jedináčci mají horší sociální schopnosti než stejně staré děti s nejméně jedním sourozencem. Poukazovalo se zejména na horší sebekontrolu, problémy s chováním a mezilidskými vztahy.
Vědci z Ohio State University se rozhodli prostudovat, jak to s jedináčky vypadá v období dospělosti. Z údajů, které shromáždili o více než 13 000 adolescentů vyplývá, že pravděpodobnost, že si jedináček ve třídě najde kamaráda, je stejná jako u dětí z rodin s více dětmi.
„Jedináčkovství“ také nijak neovlivnilo popularitu dětí ve třídě a jejich sociální schopnosti byly srovnatelné s ostatními dětmi. Je tedy pravděpodobné, že jedináčci svůj deficit v sociálních schopnostech začnou dohánět, jakmile se z určité izolace dostanou do dětského kolektivu.
Zdroj: Nature News