Pacientovi, který jako první podstoupil transplantaci pěti orgánů, se daří dobře
Šedesát procent všech transplantací v České republice provede pražský IKEM. Řadí se tak mezi největší a nejvýkonnější transplantační centra Evropy. Tamní lékaři mají za sebou i unikátní zákrok - loni pacientovi transplantovali tenké střevo a další čtyři orgány.
Šedesátiletý pan Pešta je stále pod lékařskou kontrolou, musí brát léky, ale jeho život je, jak říká, nesrovnatelný s obdobím před operací.
„Teď už mám normální jídlo a snažím se dostat do normálního života. Cítím se dobře,“ popisuje Bartoloměj Pešta svůj aktuální stav.
Loni v půlce prosince mu lékaři v IKEMu transplantovali pět orgánů - žaludek, slinivku, slezinu, játra a tenké střevo. Lékaři stav pana Pešty stále pečlivě sledují.
Lékaři z IKEMu loni transplantovali bezmála 500 orgánů. Podařila se jim také operace, kdy pacientovi transplantovali pět orgánů najednou
„Komplikace hrozí obecně v prvním roce po transplantaci a z toho nejvíc v prvních třech měsících po transplantaci. Na druhou stranu ty komplikace, které hrozí, známe a dokážeme jim ať už předcházet nebo je včas diagnostikovat,“ vysvětluje Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie.
I potom ale pacient musí pečlivě brát léky a chodit na kontroly. „Kontrolujeme funkci jednotlivých orgánů, kontrolujeme hladiny léků tak, aby byly účinné, aby všechny léky včetně imunosupresiv fungovaly tak, jak mají.“
Náročnou operaci si lékaři v IKEMu na konci roku ještě jednou zopakovali, a i v případě další pacientky se zatím zdá, že byli úspěšní. Jedna taková operace stojí asi 4 miliony korun.
484 transplantací za rok
Institut klinické a experimentální medicíny vloni transplantoval rekordních 484 orgánů. Týdně zvládne v průměru skoro deset operací, kdy pacient dostane jeden i víc orgánů najednou.
Rekordní počet – celkem 119 – provedli loni transplantací jater. Ke zvýšení počtu těchto operací vedlo to, že pokud to je možné, rozdělí lékaři jeden orgán mezi dva příjemce.
„To znamená, zjednodušeně řečeno, pokud jsou játra excelentní kvality, my je rozdělíme. A pokud jsou kvality horší a velká, a my nemáme velkého příjemce, my je zmenšíme pro toho malého příjemce,“ popisuje Jiří Froněk.
Nejchoulostivějším orgánem pro transplantaci jsou plíce a hned za nimi srdce. Kardiochirurgové se navíc potýkají i s nedostatkem dárců. Řešením by mohla být pro budoucnost umělá srdeční podpora, a to především u starších pacientů.
„Všechno je zašité vevnitř, ale vede z něj kabel. Až se to podaří vyřešit, aby baterie byla dostatečně malá, s velkou kapacitou, a aby vydržela řekněme 3000 cyklů nabití-vybití a bude se to moci všechno zašít do pacienta, tak já si myslím, že to do velké míry nahradí transplantaci srdce,“ objasňuje přední český kardiochirurg Jan Pirk.
