Pásový opar postihuje v Česku až třetinu populace. Proti nemoci se dá očkovat

Až šest tisíc Čechů ročně postihne pásový opar. Podle odhadů lékařů se s ním v životě setká každý třetí člověk. Pásový opar způsobuje virus planých neštovic. Svědivé pupínky z dětství se mohou objevit v dospělosti znovu. Puchýře sice tentokrát nejsou infekční, provází je ale úporná bolest a únava.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pásový opar | Foto: GNU General Public License, verze 1.2, John Pozniak

V Česku má zkušenost s pásovým oparem až 30 procent lidí. Je to pozdní následek prodělaných planých neštovic.

Nemoc způsobuje stejný virus, který v těle zůstává po zbytek života. Pouze čeká na chvíli, kdy imunita zeslábne.

„Planými neštovicemi se nakazí 80 procent populace do 15. roku života. Virus po celý zbytek života zůstává v těle. Když se nám oslabí imunitní systém, tak virus po akutní infekci planých neštovic reaktivuje, vzbudí se a podél nervových drah způsobí pásový opar,“ vysvětluje prezident Koalice na podporu očkování Rastislav Maďar.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pásový opar postihne v Česku až třetinu populace. Proti nemoci existuje očkování. Podrobnosti zjišťovala Iveta Záleská

Pokud pásový opar zasáhne oči, hrozí pacientům i ztráta zraku. Riziko nemoci roste s věkem, kdy se přidávají další choroby.

Podle Ústavu zdravotních informací a statistiky jím trpí častěji ženy, u kterých se nemoc objevuje po padesátce. Lékaři to připisují menopauze. Později se rozdíl mezi muži a ženami stírá.

„Pásový opar se může opakovat, to není jednorázově. Znovu se může tato nemoc objevit,“ upozorňuje lékařka z pražského očkovacího centra Ilona Kochová.

Puchýře, únava a bolest po celém těle

Jiří Kašpar z Prahy už je sice v důchodu, stále ale hraje závodně kuželky. Loni uprostřed sportovní sezóny na něj dolehla únava a na hrudníku se mu objevily puchýře.

Pásový opar je způsoben oparovým virem, který v těle zůstává a spí po onemocnění neštovicemi. Aktivuje se při snížené imunitě zejména u žen nad 50 let. Projevem nemoci je palčivá bolest s následným výsevem puchýřků ve formaci pásu na kůži břicha, hrudníku či zad v oblasti senzitivního nervu a také bolest hlavy. Léčí se podáním virostatik.

„Člověk se pro něco shýbl a najednou v tom bodlo, píchlo. Bolelo to nejen v místě, kde byly opary, ale i po celém těle,“ popisuje Kašpar.

Nemohl ležet na zádech, ani na boku. Kvůli silným bolestem prospal několik nocí v křesle.

„Hrozně pomalu to odeznívalo, třeba dvě hodiny. Nevěděl jsem, jestli něco nemám s pohrudnicí nebo s plícemi,“ dodává Kašpar.

Silná únava a bolesti ho nakonec dohnaly k lékaři. Od něj se dozvěděl diagnózu: pásový opar. Po roce ho postižené místo stále občas zabolí: „Při určitém pohybu se to ozývá znovu.“

Očkovat se nechalo několik stovek lidí

Aby se mu bolestivá nemoc už nevrátila, nechal se Jiří Kašpar ve svých 65 letech očkovat. Obavy, že očkování samotnou nemoc způsobí, jsou podle Rastislava Maďara zbytečné.

V Česku je vakcína proti pásovému oparu zhruba rok. Pojišťovny ji nehradí, některé na ni ale přispívají z preventivních programů. Češi se mohou nechat očkovat teprve od loňského roku. Za tu dobu využilo tuto možnost několik stovek lidí.

„Nová očkovací látka, která je u nás k dispozici od loňského roku, byla dlouhou dobu využívána ve Spojených státech amerických. Přestože je to nová vakcína, tak už byla vyzkoušena na obrovském počtu dávek a známe její bezpečnostní profil. Může se používat od 50 let, není určena pro mladé, dospělé nebo děti," upřesňuje prezident Koalice na podporu očkování Maďar.

Anna Kottová, Iveta Záleská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme