Porod císařským řezem ovlivňuje evoluci člověka, omezuje přirozený výběr, ukazuje studie

Porody pomocí císařského řezu začínají ovlivňovat evoluci lidského druhu. Ukazuje to výzkum biologů z vídeňské univerzity. Chirurgický zákrok při porodu má podle nich nepřímý vliv na lidskou genetiku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Porod | Foto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0)

„Neobyčejně vysoký výskyt nepostupujících porodů způsobený nepoměrem plodu k rozměrům matčiny pánve mátl vědce zabývající se evolucí po desetiletí,“ stojí na začátku studie.

Ta uvádí, že porody císařským řezem sice ve vyspělých zemích minimalizovaly riziko úmrtí rodících matek, trend ale zároveň může zvyšovat výskyt nepostupujících porodů a způsobit evoluční změnu.

Ze studie vyplývá, že se pánevní kanály žen nevyvíjí tak, aby vyhovovaly stále větší velikosti hlav miminek. Císařské porody tak ovlivňují lidskou evoluci tím, že díky nim dnes mohou mít potomky i ženy s menší pánví, tedy takovou, kterou dítě při porodu neprojde.

Jak zjistil teoretický biolog z vídeňské univerzity Philipp Mitteröecker, ještě před sto lety úzká pánev znamenala často smrt jak pro matku, tak pro dítě.

Dnes ale díky císařskému řezu přežijí - a matka tak může své geny předat dceři nebo i více dcerám, které pak budou mít také menší pánev a samy dál rodit. Ještě v roce 1960 se takto rodilo 30 dětí z tisíce, dnes je to mezi 33 až 36.

V absolutních číslech to sice není moc, ale z evolučního hlediska je to za tak krátkou dobu poměrně velký nárůst, fakticky počet takto narozených dětí vzrostl o desetinu až pětinu.

Podle doktora Mitteröeckera to znamená omezení přirozeného výběru. Myslí si, že počet takovýchto dětí dál pomalu poroste, ale ne neomezeně. Nečeká proto, že někdy v budoucnu bude císařský řez vysloveně potřebovat většina dětí.

V současnosti touto metodou přijde na svět asi čtvrtina dětí, v Česku o něco více než jinde na světě - v některých porodnicích skoro až 40 procent. Často i tehdy, když to není potřeba - například když má žena z porodu obavy.

Doktor Mitteröecker své zjištění otištěné ve sborníku americké Akademie věd ale nemyslí jako kritiku současného přístupu, jen chtěl ukázat, že se promítá i do vývoje druhu.

Zdeněk Novák, Jiří Špaček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme