Přibývá lidí v pracovní neschopnosti kvůli potížím se zády a pohybovým ústrojím

Roste počet lidí, které trápí problémy se zády a marodí doma. Loni si muselo vzít neschopenku téměř 280 tisíc zaměstnanců, což je skoro desetiprocentní meziroční nárůst. Firmy nebo úřady pak za nemocné často hledají náhradu. Léčba zablokované krční páteře nebo plotének přitom trvá i dlouhé měsíce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bolest zad (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

„Nebyl jsem schopen vstát z postele. Ty bolesti přetrvávají, jsou dlouhodobější. Ale ta akutní bolest byla taková, že jsem měl problém se postavit na nohy,“ popisuje 45letý Radek Srna, kterého trápí obratle a ploténky.

Pracuje jako popelář. Doma strávil na neschopence asi tři týdny a dál chodí na rehabilitace. Pracovní neschopnost mu prý pomohla:

Přehrát

00:00 / 00:00

Roste počet lidí, které trápí problémy se zády a zůstávají doma v pracovní neschopnosti. Natáčela o tom Veronika Hlaváčová

„V práci bych byl k ničemu, nemohl jsem se hýbat. Zabral mi ten domácí klid a medikace. Zaměstnavatel to chápe. Nejsem v práci jediný, kdo má takové problémy s koleny nebo se zády. Čím jsme služebně starší, tím více se to projevuje. Za šichtu nazvedám třeba i 15 tun. Trpí tím páteř i veškerý pohybový aparát.“

Na rehabilitace docházejí i lidé, kteří mají sedavé zaměstnání. Rehabilitační lékař Miroslav Procházka pacientům radí, aby neseděli na klasické židli celou pracovní dobu:

„Je to otázka prevence stereotypu. Já radím pořídit si židli klekačku a úplně ideální je balon na sezení, protože ten nás nutí si držet svalový tonus.“

Fyzioterapeuti doporučují jako prevenci proti bolestem zad i plavání a další cvičení. Některé firmy je svým zaměstnancům i hradí. Vědí, že by za ně museli v případě neschopenky hledat náhradu a zároveň jim proplácet nemocenskou.

„Pro zaměstnavatele je to velký problém. Onemocnění pohybového ústrojí je dlouhodobý proces. Nejdřív se to řeší třeba přesčasovou prací a pak nezbyde nic jiného, než přijmout dalšího zaměstnance. To znamená další náklady,“ říká Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Loni bylo na neschopence celkem milion a půl lidí, o pětinu víc než v roce 2014. Nejčastějším důvodem jsou nemoci dýchací soustavy. Na druhém místě jsou pak nemoci pohybové soustavy, tedy i problémy se zády.

Kvůli problémům se zády zůstávali loni lidé doma v průměru 66 dnů. První tři dny nemoci dnes zaměstnanec proplacené nedostane. Zaměstnavatel mu platí 60 procent ze mzdy až následujících 14 dnů. Poté nemocenskou hradí stát.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme