BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Přivítat jaro vynesením Morany je stále in

Na mnoha místech České republiky se ještě dodržuje tradice vynášení smrtky, takzvané Morany, a vítání jara. Je to jeden z nejstarších dochovaných rituálů na našem území. Lidé takto vyjadřovali radost z toho, že končí zima, která byla mnohdy vnímána jako symbol smrti, a přichází teplejší počasí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vítání jara a vynášení Moravy ve Slepoticích

„Dnes už ten zvyk nemá rituální podstatu, je to spíš kulturní záležitost. Ale ještě v devatenáctém století ty byl zvyk velmi vážný,“ zmiňuje etnografka Jiřina Langhammerová, emeritní vědecká pracovnice Národního muzea.

Dříve byla zima téměř synonymem pro smrt. Lidé na vesnici byli nevybavení, často nemocní. Jak říká Langhammerová, „smrt vládla těžkou rukou“.

Ve vesnici se vystrojila figurína z vymlácené slámy, navlékly se na ni náhrdelníky z prázdných bílých vajec nebo ulit hlemýžďů. Oblečená do ošklivých šatů se pak vynesla za zpěvu za vesnici a hodila se do tekoucí vody, někdy se dokonce zapálila a tím měl symbolicky končit ten špatný čas, který je spojený právě se zimním obdobím.

Přehrát

00:00 / 00:00

O starém zvyku vynášení Morany mluvila etnografka Jiřina Langhammerová

Někdy po tomto rituálu do vesnice malá děvčátka přinesla malý jehličnatý stromek, už ozdobený barevnými vajíčky, stužkami, panenkou, a za zpěvu opět obešla vesnici. Stromek měl symbolizovat právě opak smrti, jak říká Langhammerová.

„Nejen ten akt, ale i barevná symbolika tam hrála roli. Zima, symbolizovaná bílou a černou barvou, byla odnesena a zelená ratolest, nebo ten stromeček, značil budoucí léto požehnané Velikonocemi,“ vysvětluje a dodává i říkanku:

„Smrt neseme ze vsi, nové léto do vsi, s červenými vejci, žlutými mazanci.“

Koleda není jen chlapeckou záležitostí, o Smrtné neděli se role obrátí

Číst článek

Datum obyčeje není přesně stanovené, počítá se podle Velikonoc, které se zase odvíjejí od měsíčního oběhu. To znamená, že vynášení Morany je pohyblivý svátek.

„Velikonoční neděle je první nedělí po prvním jarním úplňku. A před tím bylo šest nedělí a ta čtvrtá byla tato, která se nazývala smrtná,“ vypočítává etnografka.

„Vždy je to čtrnáct dní před Velikonocemi,“ shrnuje. Jedná se totiž o pohanský svátek, takže se nemůže pojit s křesťanskou oslavou vzkříšení Ježíše Krista.

Martin Mašek, Iva Menšíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme