Půstem se očišťuje tělo i duch. Hladovět se ale musí opatrně
Půst není jen obyčejná hladovka nebo dieta, kterou drží lidé kvůli hubnutí. Měl by fungovat i jako psychická a fyzická očista těla. Půst je také v různých formách součástí mnoha náboženství. Je potřeba si ho ale umět správně naordinovat.
„Ubrala jsem šest kilo, které jsem logicky potom velmi rychle nabrala. Ohromně mi to pomohlo po psychické stránce. I kolegyně, kolegové v práci mi říkali, že de facto zářím,“ popisuje svou zkušenost slečna Katka z Prahy.
Půst držela celkem sedm dní, pila jen vodu a bylinkové čaje. Obávala se, že nebude mít sílu, ale opak byl pravdou. Dokázala navzdory hladovění zvládat i poměrně stresové situace. Pocit fyzického oslabení se samozřejmě dostavil, a tak se i obyčejná cesta do práce a zpátky domů stala maximálním fyzickým výkonem dní půstu.
Podobné pocity popisuje hodně lidí, kteří mají s půstem zkušenost. Podle názoru lékařů jde ale spíš o to, že lidé opustí „špatné" stravovací návyky. S hladověním se ale musí opatrně.
„Při hladovění si organismus bere zásoby, které má v těle, ale bohužel si první bere svalový glykogen. To znamená škrob, který je pro zásobu svalové činnosti. Potom si bere zásoby ze svalů a z orgánů. A teprve na závěr si bere zásoby z tuku,“ vysvětluje princip hladovění expertka na výživu Kateřina Cajthamlová.
Delší hladovkou si mohou lidé spíš ublížit. Zásadně při ní totiž ubývá svalová hmota, které většina české populace příliš nemá.
„Vedlejší účinky dlouhodobé hladovky jsou poměrně ničivé. Člověk je unavený, slabý, má poruchy spánku. Často pokud opravdu pije pouze vodu, může mít sníženou schopnost se soustředit, je apatický,“ ilustruje příznaky dlouhodobého hladovění Kateřina Cajthamlová.
Půst - a to i ten tradiční, který následoval po období masopustu - může mít i jiné podoby než hladovění.
„Půst znamená, že se odříkáme některých jídel, která velmi zatíží náš gastrointestinální trakt a u kterých spotřebujeme spousty energie na zpracování potravy. Tím se nám uvolní možnost, nebo energie pro práci mozku,“ vysvětluje Martin Matoulek z III. Interní kliniky 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Praha a pokračuje:
„To znamená: půst v podstatě umožňoval větší rozjímání, zamyšlení se nad sebou, a v zásadě se tím přibližoval dříve k Bohu tak, jak křesťané požadovali po věřících.“
Plánování půstu nebo kratší hladovky by mělo být vždy v souladu s aktuálním zdravotním stavem. Vhodné je třeba naordinovat si je na období dovolené, kdy člověk není vystaven stresu v práci. A nezapomenout na to, že s jídlem je pak třeba začít pozvolna. Prý chutná zvlášť dobře.
„První jídlo, které jsem pak měla, bylo jablko. A neuvěřitelně dobře chutnalo: výborná věc, lahůdka. K obědu jsem měla myslím brambory, omaštěné trochou másla: lahůdka,“ potvrzuje slečna Katka.
