Riziko kousnutí klíštětem je na nejvyšším možném stupni

Na nejvyšším, tedy desátém stupni, je dnes riziko kousnutí klíštětem. Nejvíce je těchto parazitů na teplých, vlhkých místech. Lidé, kteří půjdou na procházku nebo výlet do přírody, by si podle odborníků měli vzít dlouhé kalhoty, triko s dlouhým rukávem a čepici. V lepším případě se ještě namazat repelentem.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klíště obecné

Klíště obecné | Foto: Ondřej Hajdušek

„Lidé by měli mít dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy a pokrývku hlavy. Nicméně i tak může člověk klíště získat, protože klíště se zachytí na oblečení a potom leze do míst, často i intimních. Klíště putuje tělem poměrně dlouhou dobu, než si najde vhodné místo a přisaje se,“ vysvětluje vakcinolog Rastislav Maďar.

Přehrát

00:00 / 00:00

O rizicích nakažení klíštětem informuje Andrea Skalická

Přisáté klíště se musí odstranit co nejrychleji. „Nejlepší je použít speciální pinzetu, která je určena k vyndávání klíšťat. Samička se uchopí a mírným kývavým pohybem kolmo na povrch kůže se vytáhne,“ popisuje.

Klíšťata můžou přenášet nebezpečné nemoci – lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu, proti které ale existuje očkování. Podle Rastislava Maďara jsou v největším ohrožení starší lidé.

„Nejnebezpečnější je nemoc pro věkovou kategorii 50 let a výše. Seniorská populace je úplně v nejvyšším riziku, a proto začít s očkováním by měl dědeček s babičkou, následně rodiče a až nakonec děti,“ doporučuje vakcinolog.

Nebezpečné nymfy

„U klíšťové encefalitidy dochází k přenosu za dvě hodiny. Pokud je někdo na delší vycházce v lese, tak včasné vyndání klíštěte nemusí stačit a může už být v té době nakažen. Obě nemoci přenášejí i nymfy, které člověk často neodhalí pouhým okem, protože se rychle nasají a odpadnou. Když je nahmatáme, můžeme si je splést se znaménkem a to je velké riziko. Velká část závažně postižených lidí uvádí, že si neuvědomují, že by měli přisáté klíště a za tím je právě nymfa,“ říká.

Encefalitidou se nakazil před sedmi lety v Posázaví také František Paluska. Ani on si přisátého klíštěte nevšiml. Celý měsíc strávil v nemocnici, pak musel být rok doma. Nemoc jim podle jeho manželky naprosto změnila život.

„Nesměl číst ani koukat na televizi, protože si nesměl namáhat mozek. Po roce se to zlepšilo, ale během sedmi let se hrozně zhoršuje chůze. Jsme obrovsky omezení, nemůžeme na výlety, nemůžeme nikam,“ popisuje život po prodělané nemoci jeho žena. František je dnes v předčasném důchodu. „Nemůžu jezdit na kole, nohy mě zlobí,“ dodává.

V Česku je proti encefalitidě očkováno zhruba 20 procent lidí. V zemi je přitom dlouhodobě zaznamenáván nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii.

Andrea Skalická, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme