Rizikoví dárci občas zneužívají transfúzní stanice. Chtějí vyšetření krve zdarma

Transfúze je v Česku bezpečnější než kdykoli v minulosti. Přesto se lékaři shodují, že na každou transfúzní stanici alespoň občas přijde rizikový dárce, který může ohrozit zdraví a život doktorů, sester i příjemců. Většinou si takoví dárci myslí, že je při odběru krve vyšetří na virus HIV nebo žloutenku. A rizikové chování zatají.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krevní transfuze (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

„Vydezinfikujeme, napíchneme jehlu, odebereme u normální plné krve 450 mililitrů. Odběr trvá pět až deset minut. U plazmy je to delší, ženy to mají kolem půl hodinky, muži kolem 40 až 45 minut. Tam se odebere krev do toulce, do zvonu,“ přibližuje sestra Iva Hřebačková. Jediný rizikový dárce může ohrozit její život i život příjemce této krve.

Přehrát

00:00 / 00:00

O rizikových aspektech transfuze krve informovala redaktorka Lenka Jansová

„Existují lidé, kteří prostě nechtějí přiznat rizikové sexuální chování nebo používání drog. A naopak mají tendenci nechat se na transfúzní stanici zadarmo vyšetřit,“ říká primář transfúzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Petr Turek.

„Neuvědomují si obvykle, že pokud vystavení nákaze bylo v nedávné minulosti, tak ty testy to ještě nemusí zachytit. Oni k nám přijdou pro zcela falešnou informaci a ještě ohrozí příjemce,“ upozorňuje Turek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Primářka transfúzní stanice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Daniela Dušková mluvila o takzvaných rizikových dárcích

Rizikoví jsou po určitou dobu ale také lidé, kteří delší dobu pobývali v oblastech, kde se vyskytuje například malárie nebo žlutá zimnice.

Při odběru se vyšetřuje jak žloutenka typu B a C, tak syfilis a HIV. Na infekci se ale někdy přijít nemusí.

„Vyšetřujeme většinou metodami, které jsou založeny na průkazu protilátek,“ vysvětluje primářka transfúzní stanice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Daniela Dušková.

„A i člověk, který je již infekční, nemusí mít dosud vytvořené protilátky, které my bychom v průběhu testování zjistili. Proto je potřeba, aby si každý člověk uvědomil, jestli s ním nesouvisí nějaké riziko přenosu infekce,“ doplňuje.

Bezpečnostní opatření jsou přísná

Kvůli tomu dárci čtou a podepisují na transfúzních stanicích poučení. Motivací mohou totiž být i peníze - test na HIV leckde stojí i tisíc korun. Dalším krokem je vyplnění dotazníku, který se ptá na prodělané nemoci, sexuální kontakty nebo cestovatelské zkušenosti.

„Dárce je srozuměn s tím, že v podstatě je trestný čin, když nám ho vyplní nepravdivě nebo úmyslně zatají nějakou závažnou skutečnost, která by mohla zvýšit riziko přenosu infekce,“ varuje Dušková.

Riziko přenosu infekce transfuzí je podle ní v České republice nižší než v jiných zemích, situace se ale mírně zhoršuje.

Lenka Jansová, krw, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme