Sedmero genů pro shlukování destiček

Pokračující výzkum lidského genomu ukázal, proč někteří lidé trpí zvýšeným shlukováním krevních destiček.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a bílá krvinka (vpravo) | Foto: public domain, NCI-Frederick

Krevní destičky neboli trombocyty jsou bezjaderné úlomky velkých buněk megakaryocytů, které se tvoří v kostní dřeni. Hlavní funkcí destiček je shlukovat se a lepit se k sobě, ucpávat poranění cév a pomáhat srážení krve. Někteří lidé mají destičky „lepivější“ než jiní, což se může mít za následek kardiovaskulární problémy. Genetické příčiny rozdílů v „lepkavosti“ destiček zkoumali vědci z Lékařské fakulty Univerzity Johna Hopkinse v Baltimoru.

V časopise Nature Genetics popisují výsledky studie, při které stanovili „lepkavost“ destiček více než 5000 amerických mužů a žen. Výsledky vědci porovnali s 2,5 miliony jednonukleotidových polymorfismů (SPN) čili změn v genetickém kódu. Využili přitom genové čipy, které umožňují rychle projít miliony různých genetických modifikací a zjistit, které geny jsou aktivnější než jiné. Porovnání odhalilo sedm genů, které ovlivňují nejen to, jak rychle se destičky shluknou a jak dlouho budou držet při sobě, ale také kolik destiček se shlukování zúčastní. O třech z těchto genů už bylo známo, že se podílejí na srážení krve, ale další čtyři v genetické skládačce shlukování destiček zatím chyběly.

Dalším krokem bude zjistit, jak geny ovlivňují reakce na léky na ředění krve. Nejpoužívanějším z nich je aspirin, na který jsou někteří lidé rezistentní. Proč tomu tak je, lékaři nevědí. Pokračující genetický výzkum by to ale mohl odhalit.

Zdroj: John Hopkins Medical Institution, Nature Genetics

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme