Krevní destičky neboli trombocyty jsou bezjaderné úlomky velkých buněk megakaryocytů, které se tvoří v kostní dřeni. Hlavní funkcí destiček je shlukovat se a lepit se k sobě, ucpávat poranění cév a pomáhat srážení krve. Někteří lidé mají destičky „lepivější“ než jiní, což se může mít za následek kardiovaskulární problémy. Genetické příčiny rozdílů v „lepkavosti“ destiček zkoumali vědci z Lékařské fakulty Univerzity Johna Hopkinse v Baltimoru.

V časopise Nature Genetics popisují výsledky studie, při které stanovili „lepkavost“ destiček více než 5000 amerických mužů a žen. Výsledky vědci porovnali s 2,5 miliony jednonukleotidových polymorfismů (SPN) čili změn v genetickém kódu. Využili přitom genové čipy, které umožňují rychle projít miliony různých genetických modifikací a zjistit, které geny jsou aktivnější než jiné. Porovnání odhalilo sedm genů, které ovlivňují nejen to, jak rychle se destičky shluknou a jak dlouho budou držet při sobě, ale také kolik destiček se shlukování zúčastní. O třech z těchto genů už bylo známo, že se podílejí na srážení krve, ale další čtyři v genetické skládačce shlukování destiček zatím chyběly.

Dalším krokem bude zjistit, jak geny ovlivňují reakce na léky na ředění krve. Nejpoužívanějším z nich je aspirin, na který jsou někteří lidé rezistentní. Proč tomu tak je, lékaři nevědí. Pokračující genetický výzkum by to ale mohl odhalit.

Zdroj: John Hopkins Medical Institution, Nature Genetics

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít