Smog zhoršuje stav chronicky nemocných. Zvyšuje i riziko vzniku dýchacích onemocnění
Nad řadou regionů Čech a Moravy visí kvůli špatným povětrnostním podmínkám příkrov smogu. Hned tak se nerozptýlí a na více místech byla v posledních dnech vyhlášena takzvaná smogová situace. Na vině zhoršení stavu chronicky nemocných a zvýšení rizika vzniku respiračních onemocnění jsou špatné rozptylové podmínky.
Špatně se dýchá lidem v Plzni, Praze, Brně nebo v Karlových Varech. Překročené hranice škodlivin hlásí i Ústecký, Olomoucký, Středočeský a Karlovarský kraj. Nejhorší situace zůstává v Moravskoslezském kraji.
Doktor Miroslav Šuta, odborný poradce pro oblast zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví, upozorňuje, že různí lidé – a záleží na věku a zdravotním stavu – na koncentraci polétavého prachu v ovzduší reagují různě, a to i z regionálního hlediska.
Jak na smog reagují v Ústí nad Labem, zjišťoval reportér Mirolav Zimmer. Hostem večerní Ozvěn dne na Radiožurnálu byl poté doktor Miroslav Šuta, odborný poradce pro oblast zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví.
„Třeba dnes byly na Ostravsku hodinové koncentrace 300-350 mikrogramů na metr krychlový. Tam už to potom pociťuje velká část společnosti,“ přibližuje. Prvenství ve smogové tabulce drží Věřňovice na Karvinsku, kde hodnoty polétavého prachu překročily 300 mikrogramů na metr krychlový.
Z vědeckých studií je prý prokázáno, že stačí zvýšení koncentrací poletavého prachu po několik dnů a u lidí se následně častěji objevují různé dýchací onemocnění a také se zhoršuje stav chronicky nemocných, tedy astmatiků nebo lidí s vysokým krevním tlakem. „Může docházet ke zvyšování problémů těhotných žen, k předčasným porodům a podobně,“ doplňuje Šuta.
Česko dusí smog, nejhůř je na tom Moravskoslezský kraj
Číst článek
Okamžitá opatření místních úřadů (jako například omezení automobilové dopravy) v takovém období podle Miroslava Šuty způsobí, že se situace dále nezhoršuje. Tyto krátkodobé opatření prý ale nemůžou vést k tomu, že by se vzduch zcela vyčistil:
„Většinou je to dáno tím, že jsou špatné rozptylové podmínky. Například v severních Čechách vzniká inverzní vrstva v určité výšce a všechny škodliviny se jakoby pod pokličkou drží pod touto vrstvou.“
Podle Šuty je proto třeba přijmout dlouhodobá opatření, které by problém řešily systémově. „Ačkoli o tom politici často mluví jako o prioritě, tak se bohužel z podnikaných kroků – ať na úrovní celostátní, tak také na úrovni krajů – ukazuje, že to asi taková priorita není,“ uzavírá.
