Světový den Parkinsonovy choroby připomíná Parkinsoniáda, nejen v ČR

Dnes si připomínáme Světový den Parkinsonovy choroby. Ročně u nás lékaři diagnostikují tuto nevyléčitelnou nemoc u více než tisícovky lidí. Světový den připadá na výročí narození britského lékaře Jamese Parkinsona, který tuto neurologickou chorobu jako první popsal. Při té příležitosti organizují pacienti řadu akcí. Jedním z cílů setkání je i domluva na pokračování 6. ročníku Parkinsoniády, která má rok od roku stále více účastníků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Péče, ilustrační foto | Foto: Fotobanka Stock.xchng

„Udělali jsme ji s tím, že jednak zapojíme nemocné do pohybu jako lákadlo na to, aby se začali hýbat. Druhým cílem je zapojit okolní státy nebo aspoň střední Evropu, a to už se daří,“ říká iniciátor Parkinsoniády Jan Škrkal ze sdružení Parkinson Slovácko, které má zhruba čtyřicet členů.

Jak vlastně vysvětlit, co způsobuje Parkinsonova choroba? Zkuste si představit procházku po písčitém pobřeží. Zatímco zdraví lidé kráčí po pevném mokrém písku, lidé postižení neurologickou chorobou jako by se brodili po pás vodou. Vše je namáhavější a obtížnější.

Lidé ze Sdružení Parkinson Slovácko z Dubňan na Hodonínsku mají dokonce i svoji hymnu. Vyznívá stejně tak, jak se dotyční snaží svoji nemoc brát - s humorem, nadsázkou, s pohybem a celkově aktivně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o lidech trpících Parkinsonovou chorobou natočila Gabriela Grmolcová

„Děláme věci zábavně, abychom se u toho moc nerozčilovali a netrápili se. Prostě tak nějak lidsky, normálně,“ říká Jan Škrkal.

Dnes pětašedesátiletý pán se o své nemoci dozvěděl před deseti lety. Postavil se k ní čelem a v současnosti organizuje nepřeberné množství akcí pro lidi se stejnou diagnózou a je také mimo jiné zakladatelem české Parkinsoniády.

„První příznaky jsem začal vnímat na zábavách a na plesech, kdy jsem říkal, že mi jedna noha zůstává vzadu. A za pět nebo šest let potom se ta diagnóza objevila na papíře. Navíc k prvním příznakům choroby patří, že člověk ztrácí čich,“ popisují společně manželé Jan a Helena Škrkalovi, s tím že Jan si nejdřív myslel, že nic necítí kvůli chronické rýmě.

„Nemoc se ale pak nejvíc projevila, když jsem byla v nemocnici já, jemu se začala strašně třást ruka, myslel si, že je to nějaký nerv. Já jsem byla tehdy na operaci kvůli rakovině prsu a on z toho byl hodně špatný – a právě Parkinsonovu chorobu vyvolává stres,“ vysvětluje paní Helena.

Důležitý je pohyb a psychika

Její manžel si prý nechtěl skoro rok a půl připustit, že opravdu trpí Parkinsonovou chorobou, říkal, že doktoři se pletou. Teprve postupně si diagnózu připustil a začal si o ní hledat informace. A slíbil si, že nedopadne tak, jako lidé, kteří s touto chorobou přestali bojovat a jen dožívají bez pohybu.

„Dělám pro to všechno, a vyplácí se mi to. Je to i tím, že máme dobrý kolektiv. Nikdy jsem nevěřil na alternativní metody léčby, třeba autosugesci nebo pozitivní energii, ale když člověk chce, funguje to. Jen pro to musí něco udělat,“ usmívá se Jan Škrkal.

„Na chorobu platí jednoznačně pohyb, a pohyb s úsměvem, to je ten nejlepší. Je potřeba také o tom mluvit, sdílet to, přijímat a účastnit se všeho, co nám život dává. Nejdůležitější je psychická stránka, pokud ji zanedbáváme, setsakramentsky nám to vrátí,“ dodává odborná cvičitelka parkinsoniků Hana Zelinková.

Tereza Jelínková, Gabriela Grmolcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme