Tři lidské geny vznikly z odpadní DNA

Trojici lidských genů spojuje velmi neobvyklá evoluční minulost. Geny vznikly díky mutacím v nekódujících oblastech DNA - tedy způsobem, který se až donedávna považoval za nemožný.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) | Foto: public domain, Mariana Ruiz Villarreal, László Németh

Většina nových genů vzniká mutacemi nebo duplikací stávajících genů, po které kopie získá nové vlastnosti. V posledních letech se ale ukázalo, že nové geny mohou vznikat i "de novo" způsobem z DNA, která žádný gen neobsahuje.

Výrazem odpadní neboli junk DNA se označuje taková DNA, která není přepisována do proteinů. Myšlenku, že by mutacemi v junk DNA mohly vznikat nové geny, vědci dlouho odmítali. Možnost, že by náhodnou mutací vznikl "smysluplný" gen, který by kódoval protein s nějakou funkcí, je totiž extrémně malá. Svůj názor ale vědci museli změnit v roce 2006, kdy byl tento typ vzniku několika genů potvrzen u mušek drozofil.

Teď se po bok mušek zařadil i člověk. Genetikové z Trinity College v Dublinu při srovnávání genomů různých druhů primátů zjistili, že tři lidské geny - CLLU1, C22orf45 a DNAH10OS - jsou výsledky mutací v junk DNA. K mutacím došlo někdy během posledních 6 milionů let - tedy až poté, co se lidé oddělili od šimpanzů. Trojice genů je proto výlučně lidským vlastnictvím, ale jestli se nějakým způsobem podílí na naší odlišnosti od jiných primátů, v tuhle chvíli není možné říct.

Vědci tyto geny našli v genomech všech studovaných lidí, u nichž kódují krátké proteiny kolující v krvi. Zatím se zdá, že to nejsou pouhé "artefakty", ale že skutečně mají nějakou vitální funkci.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme