U lidí v době ledové převládal genofond z Dolních Věstonic, ukazuje nová studie

Nová genetická studie zveřejněná v časopise Nature ukázala, že předci většiny dnešních Evropanů přišli na kontinent zhruba před 38 tisíci lety. Pro české vědce ale bylo zajímavější zjištění, jaký typ člověka v tehdejší Evropě převládal. Podle výsledků mezinárodního týmu, na kterém se podíleli i archeologové z Masarykovy univerzity v Brně, převládal v Evropě doby ledové genofond lidí z Dolních Věstonic.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věstonická venuše | Foto: Petr Novák, Wikipedia | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 2.5,©

Vědci došli k tomuto závěru pomoc zkoumání proměn DNA u Homo sapiens, popisuje profesor Jiří Svoboda, ředitel ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který je zároveň vedoucím výzkumné základny Archeologického ústavu AV v Dolních Věstonicích.

„Podstatné je to, že tyto vzorky už vytváří jednotný cluster Věstonice. Je to jedna populace, která je definovatelná a nepředpokládá se, že by do ní v té době migrovaly jiné populace zvenčí. Populace tady pak dále přetrvává, ale je doložena i v Itálii, Belgii, Rakousku,“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Profesor Jiří Svoboda, ředitel ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU v Brně, mluví o nové genetické studii publikované v časopisu Nature

Vědci měli k dispozici celkem 51 vzorků z celé Evropy, novinkou ale byla metoda, kterou nedávno vyvinuli němečtí genetici. Archeologové díky ní dokážou daleko lépe rozlišit původní DNA od genetických nánosů, které se na vzorek v průběhu doby ukládaly.

Kosterní pozůstatky se ve Věstonicích našly už na konci osmdesátých let. V devadesátých letech ale nebyly metody zjišťování DNA ještě úplně spolehlivé a navíc byly často i značně destruktivní.

„Záměrně jsme vyčkávali a chtěli jsme napřed udělat úplný popis koster. Mezitím se vyprecizovala metoda získání autentické DNA a teprve v ten moment jsme zahájili spolupráci s genetiky,“ popisuje profesor Svoboda.

Výsledky nové studie tak potvrdily to, co výzkum českých antropologů, kteří lokalitu Dolní Věstonice a Pavlov na jižní Moravě zkoumají, už delší dobu naznačoval.

„Zapadá to i do toho, co jsme si mysleli na základě našich klasických prací. Teď máme také nový pohled, který přináší genetika. Jsem rád, že to celkem sedí, pro nás je to povzbuzující,“ dodává Jiří Svoboda.

Věstonický genofond je zatím největším a nejstarším v historii Evropy.

Anna Maňourová, ČRo Plus Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme