Úkryt před koncem světa hledají lidé na vrcholcích hor i v luxusních krytech
Vědci sice vehementně vyvracejí zprávy o údajném konci světa jako nesmysly, nemálo lidí přesto opouští domovy a hledá záchranu na "zaručených" místech po celé planetě. Úřady ovšem v některých lokalitách shromáždění nepovolují.
Tisícihlavé davy proudí například do mexického města Merida, nedaleko mayských pyramid a chrámů. Mexická vláda odhaduje, že zemi letos i díky zprávám o konci světa navštíví okolo 50 milionů turistů. Míst, která mají mít jakousi magickou moc, je ale více.
Ve vesnici Sirnice v západním Turecku se údajně narodila bohyně Artemis, místní jsou proto přesvědčeni, že obec bude apokalypsy ušetřena. Stovky lidí míří také k srbské hoře Rtanj, kde má být podle pověstí ukryta pyramida.
Redaktor Jaromír Marek zjišťoval, kde všude se lidé chtějí vyhnout údajnému konci světa
Oblíbeným cílem byla také hora Bugarach na jihu Francie. Z jejího vrcholu prý měla odstartovat kosmická loď se zachráněnými šťastlivci na palubě. Policie nicméně okolí hory raději uzavřela.
Nepřístupné je z rozhodnutí úřadů také okolí hory Uritorco v Argentině. Dvě stovky lidí se tam údajně chystaly spáchat hromadnou sebevraždu.
Mnozí z těch, kdo uvěřili zprávám o konci světa, se snaží zachránit na vlastní pěst. Ron Hubbard z Kalifornie si proto nechal postavit šest metrů pod zemí luxusní kryt, ve kterém hodlá setrvat tři dny.
"Bezpečnostní" bydlení ho vyšlo na zhruba 1,5 milionu korun. Aby během konce světa nestrádal, k vybavení patří kromě koupelny, kuchyňského koutu a knihovny i plazmová televize či kožené sedačky.
Co se dozvíte při přípravě na konec světa? Třeba že lidé nejsou šneci
Číst článek
Holanďan Frank van der Meer se rozhodl myslet i na ostatní. Do jeho "archy", tedy oranžového záchranného člunu připraveného na zahradě rodinného domu, by se mělo vejít až 50 osob. Číňan Liou zase vyrobil z ocelové konstrukce sedm koulí potažených sklolaminátem, každá z nich pojme 14 lidí hledajících záchranu.
V Rusku pak byly k pronájmu místa v podzemním krytu vybudovaném za časů Stalina. Jedno lůžko 65 metrů pod zemí vyšlo na 20 tisíc korun. Kvůli velkému zájmu ale o dočasných obyvatelích rozhodl los.
