V šestadevadesáti letech zemřel válečný veterán a novinář Utitz, spoluzakladatel nakladatelství Index

V šestadevadesáti letech zemřel válečný veterán, novinář a nositel mnoha vyznamenání Bedřich Utitz. Během své kariéry pracoval v Československé tiskové kanceláři (ČTK), v Československém rozhlasu. V roce 1968 emigroval do Německa, kde spoluzaložil nakladatelství Index.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bedřich Utitz, Laureát Ceny Arnošta Lustiga

Bedřich Utitz, Laureát Ceny Arnošta Lustiga | Foto: Archiv Česko-izraelské smíšené obchodní komory

Utitz se narodil 20. listopadu 1920 ve Vídni v židovské rodině. V jeho 12 letech rodina zamířila zpět do Prahy, odkud pocházel Utitzův otec. V Praze studoval německé reálné gymnázium ve Štěpánské ulici, maturoval v září 1938. Během mobilizace se marně snažil přihlásit do československé armády, po okupaci se mu i s celou rodinou (kromě otce, který zemřel v polovině 30. let) podařilo emigrovat do Palestiny.

V roce 1940 se konečně dostal do armády, sloužil v československé jednotce v Tobruku, později jej přijali do důstojnické školy v Haifě a v roce 1943 se přesunul do Británie. V řadách Československé samostatné obrněné brigády se Utitz na podzim 1944 zapojil do obléhání přístavu Dunkerque. V lednu 1945 byl zajat, po dvou měsících se ale k jednotce vrátil při výměně zajatců.

Někdejší redaktor Československého rozhlasu Bedřich Utitz dostal Cenu Arnošta Lustiga

Číst článek

Po válce zamířil zpátky do Prahy a začal studovat chemii, vysokou školu ale brzy opustil. Na podzim 1945 jej i díky znalostem jazyků přijali do ČTK. Jako její redaktor působil například v Berlíně. V roce 1949 nastoupil do tiskové agentury Telepress, která sloužila k vysílání propagandy do zahraničí. Po zániku agentury, která se v roce 1951 stala nepřímou obětí procesu s Rudolfem Slánským, pracoval Utitz jako knihovník v Ústavu pro experimentální chirurgii v pražské Krči.

Do médií se vrátil v roce 1954, kdy nastoupil do rozhlasu. Začínal v německojazyčném vysílání a vypracoval se až na vedoucího ústřední redakce zahraničního vysílání. V letech 1963 až 1965 pobýval na Kubě, nejprve pracoval v kubánském vysílání pro Ameriku, později se stal zpravodajem Československého rozhlasu. Po návratu z Kuby vedl až do okupace v roce 1968 německou sekci zahraničního vysílání rozhlasu.

Po srpnu 1968 se Utitz podílel na protiokupačním vysílání a ještě v roce 1968 zamířil do Spolkové republiky Německo, nejprve na roční neplacenou dovolenou. V roce 1969 zůstal v emigraci, kde sehnal práci na tiskovém oddělení německého ministerstva zahraničí. V roce 1971 spolu s Adolfem Müllerem založil v Kolíně nad Rýnem nakladatelství Index, které do konce 80. let vydalo na 200 titulů v Československu zakázaných autorů. Po listopadu 1989 působil jako dopisovatel řady českých médií.

Bedřich Utitz, laureát Ceny Arnošta Lustiga 2013 | Foto: Milan Mošna

Během svého života získal Utitz řadu vyznamenání. Ještě během druhé světové války obdržel Československý válečný kříž a medaili Za chrabrost, v roce 1998 mu prezident Václav Havel propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka a v roce 2010 dostal od ministra obrany vyznamenání Za obranu republiky. V roce 2014 se pak stal třetím laureátem Ceny Arnošta Lustiga.

ČTK, Linda Nguyenová, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme