Sopečná erupce na Sumatře kdysi zničila většinu lesů centrální Indie a podepsala se na genetické diverzitě lidské populace.

Tento článek je více než rok starý.

0:00 25. listopadu 2009 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Před 73 000 let na Sumatře vybuchl supervulkán Toba. Na ostrově po sobě zanechal kráter 100 km dlouhý a 35 km široký, v němž se dnes nachází vůbec největší sopečné jezero na světě. Při erupci se do atmosféry uvolnilo asi 800 km krychlových sopečného popela, jehož stopy vědci nacházejí v Indii, Bengálském zálivu a v Jihočínském moři. Zaclonění oblohy vyvolalo "okamžitou dobu ledovou", která trvala asi 1800 let. Tým antropologů z Illinoiské univerzity pod vedením Stanley Ambrose se domnívá, že právě následky erupce supervulkánu Toba jsou příčinou ztráty genetické diverzity, ke které v lidské populaci došlo před 50 000 až 100 000 let.

Tuto teorii vědci navrhli už v roce 1998, ale teď se jim dostaly do rukou nové důkazy. Analýza pylových zrn a izotopů uhlíku ze sedimentů Bengálského zálivu, Sumatry a centrální Indie ukázala, že po výbuchu se zásadním způsobem změnilo složení rostlinstva. Z velké části centrální Indie zmizely lesy a vlhkomilné rostliny jako kapradiny, které byly nahrazeny travnatými pláněmi a křovinatými porosty. Deforestace tak velkého území se pro mnoho lidí pravděpodobně stala osudnou a zmenšení populace vedlo ke ztrátě genetické diverzity. Zároveň ale mohla naše předky přimět k rozvoji nových strategií přežití nebo k vytlačení neandrtálců a dalších archaických druhů člověka, říkají vědci.

Zdroj: Science Daily

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít