Někteří sportovci se během intenzivního tréninku stěhují do vyšších nadmořských výšek, kde si dopřávají zcela legální doping. Podle nové studie ale tato metoda nemusí být příliš výhodná.

Tento článek je více než rok starý.

15:52 29. června 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tělo reaguje na řidší vzduch výrobou proteinů z rodiny hypoxických inducibilních faktorů (HIF). Ty pak stimulují produkci červených krvinek a zvyšují dodávku kyslíku do svalů. Když proto sportovec sestoupí z výšin dolů na závodiště, měl by být výkonnější než předtím. Nová studie ale ukazuje, že tato metoda má své limity, a dokonce by mohla jeho výkonnost snížit.

U lidí se vzácnou genetickou poruchou (Chuvash polycythemia, CP) hypoxické inducibilní faktory neustále pracují na plný výkon – tak, jako by jejich majitelé trávili veškerý čas tréninkem na horách. Ve Velké Británii žije asi dvacet takových pacientů, kteří nemají žádné problémy a jejich onemocnění odhalily až krevní testy. Vědci z Oxfordské univerzity pět takových pacientů přesvědčili, aby se spolu se zdravými lidmi zúčastnili dvoudenního testování. Vědci měřili jejich svalovou únavu při šlapání na stacionárním kole a biopsií odebírali nepatrné vzorky svalové tkáně.

Zjistili, že pacienti nebyli schopni podávat takový výkon jako zdraví lidé, protože jejich svaly méně efektivně využívaly energii. Sportovci, kteří dlouhodobě trénují ve velkých nadmořských výškách, se od těchto pacientů teoreticky neliší, říkají vědci. To by pak znamenalo, že výškový doping může být pro sportovce, kteří potřebují delší dobu běžet či plavat, spíše kontraproduktivní.

Zdroj: ScienceNow, PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít