Začíná Národní týden trénování paměti, připraven je i mozkový jogging
V rámci Národního týdne trénování paměti se mohou lidé zúčastnit mnoha přednášek po celé republice. Akce je součástí celosvětové kampaně newyorské organizace ‚Dana Alliance for the Brain‘.
„Mozek byl při svém vývoji v podstatě vyvinut tak, aby nepřijímal příliš velké množství informací. Je odpovědný za naše přežití v nějaké kritické situaci, a v případě, že by byl příliš přehlcen informacemi, tak by možná nebyl schopen rychle reagovat a my bychom nepřežili. My se musíme naučit naservírovat informaci mozku v takové formě, že on jí bude chtít zpracovat. A o tom vlastně to trénování paměti je,“ vysvětluje lektorka Dana Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging.
Předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Dana Steinová přiblížila některé metody
Zájemci mohou zdarma po celém Česku navštívit přednášky lektorů a získat informace o tom, jak lze pomocí účinných metod efektivně trénovat vlastní paměť i provozovat takzvaný mozkový jogging.
„Naši členové, kteří jsou roztroušeni po celé republice, pořádají ve svých komunitách tyto přednášky a kompletní seznam je vyvěšen na našich stránkách www.trenovanipameti.cz. Tam se můžete podívat, zda ve vašem městě, ve vaší vesnici se taková přednáška koná. V mnoha případech se budete moci přímo přihlásit do kurzů trénování paměti,“ uvádí Dana Steinová.
Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Eva Syková se zmínila mimo jiné o stavu českých neurověd
Trénink paměti by měli provozovat lidé všech věkových kategorií, s přibývajícím věkem ale jeho potřeba stoupá. Mozkový trénink ale není totéž, co mozkový jogging. „Mozkový jogging je více stresující protože se snažíte dosáhnout vysokého výkonu a přitom se kontrolujete, měříte si čas, kdežto u trénování paměti naopak je za vás zodpovědný trenér a snaží se udělat maximum pro to, aby vám zvedl sebevědomí,“ upřesňuje Dana Steinová.
Dodává, že některé problémy s pamětí, které se lidem zdají závažné, se dají s pomocí odborníka snadno řešit, protože se jedná především o nedostatek disciplinovanosti. Lidé tak například zapomínají, co chtěli vzít ze skříně, protože se dostatečně nesoustředí na to, pro co vlastně šli, ale myšlenky se jim toulají jinde.
Onemocnění mozku ve vyspělých zemích přibývá
Hlavním organizátorem Evropského týdne mozku je v České republice Ústav experimentální medicíny Akademie věd. Pro letošní rok nebylo zvoleno žádné nosné téma, špičkoví neurovědci a neurologové se ale ve svých přednáškách dotknou všech zajímavých oblastí, říká ředitelka ústavu Eva Syková:
„Máme neurovědy v České republice na vysoké úrovni, a proto si myslím, že i úroveň přednášek je vynikající. Máme tady na Akademii věd plné sály a příští rok mimo třech přednášek denně asi ještě budeme dělat i večerní přednášky.“
Mozkových onemocnění v rozvinutých zemích podle ní celosvětové přibývá, což souvisí s tím, že se lidé dožívají stále vyššího věku. Problémem jsou například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, vysvětluje Syková, které snižují kvalitu života starších lidí a které odborníci zatím neumějí vyléčit. Nové medicínské poznatky se proto zaměřují kromě možností léčby i na zmírnění příznaků.
„Výzkum se soustřeďuje na to, abychom našli všechny mechanismy, které k nim vedou, abychom onemocnění mohli léčit. Což je umožněno zvláště tím, že máme dneska modely, geneticky modifikovaná zvířata, na kterých můžeme nové léčené postupy ověřovat a potom tedy navrhnout genetické zkoušení, aby se tyto metody dostaly do praxe,“ upřesňuje Syková.