Zájem o němčinu klesá, ukázal výzkum. Táhne angličtina
Zájem o němčinu klesá, v kurzu je anglický jazyk. Ukázal to dnes zveřejněný výzkum. Proč je to tak, když němčina je jazyk našich sousedů, vysvětluje Vít Dovalil, ředitel Ústavu germánských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který se na výzkumu také podílel.
„Od poloviny devadesátých let k tomu poklesu zájmu o němčinu opravdu dochází, ale shodou okolností asi minulý školní rok bychom mohli označit za školní rok, kde byl dosažen ten nejnižší bod. A zaznamenali jsme poprvé i z demografických důvodů pokles zájmu o angličtinu na středních školách, takže těch tendencí je víc, nejenom tedy klesající zájem o němčinu,“ poznamenal Dovalil.
Výzkum se zabýval tím, proč děti nebo jejich rodiče volí jiný jazyk než němčinu. Příčin je hned několik.
„Zaprvé jsou tady vlivy, které se odvozují od jednání institucí typu vláda nebo ministerstvo školství, které ovlivňují ten celospolečenský diskurs. Tady bychom mohli poukázat na jednu klíčovou větu z rámcových vzdělávacích programů, ve které se praví, že pokud si rodiče jakožto zákonní zástupci žáků zvolí jako první cizí jazyk jiný než angličtinu, musejí prokazatelným způsobem informovat rodiče o tom, že nemusí být zabezpečena kontinuita výuky právě tohoto jiného cizího jazyka než angličtiny. Pak tedy je jasné, proč ten zájem klesá a pokud jsou rodiče odstrašeni touto informací ze strany vedení škol, tak pak takříkajíc není divu,“ uvedl Dovalil.
Rodiče se však podle jeho slov rozhodují i podle svých vlastních zkušeností, jaké mají s tím kterým cizím jazykem, je tu také faktor geografický a faktor rostoucího zájmu o němčinu na pracovním trhu. „Pokud lidé vstupující na pracovní trh umí německy, mají dobré vyhlídky i u německých zaměstnavatelů v České republice a jistě i v Německu a Rakousku,“ vysvětlil.
To, že roli v neoblíbenosti němčiny hrají určité předsudky, že je těžká a nelibozvučná, je podle Dovalila víceméně klišé: „To jsme slýchávali jak od žáků, tak od rodičů. Ta kategorie obtížnosti je velmi relativní, není jeden jazyk těžší než druhý, pokud jde o nějakou komplexní znalost neredukovanou na nějaké základní komunikativní dovednosti.“
Dovalil vyjádřil naději, že výsledky výzkumu budou brát v potaz zástupci ministerstva školství a dalších organizací, kteří se zúčastnili dnešní prezentace v Goethe-Institutu. „Věříme, že například při reformě rámcových vzdělávacích programů dojde ke změnám, které se projeví pozitivně ve vztahu k jiným cizím jazykům než angličtina,“ řekl.
