Zemřela Libuše Šilhánová, jedna z prvních signatářek Charty 77 a bojovnice za lidská práva

Ve věku 87 let v pondělí v Praze zemřela signatářka Charty 77 Libuše Šilhánová. ČTK o tom informovala její dcera Kateřina Šilhánová. Novinářka a socioložka, která byla desítky let aktivní na poli obrany lidských práv, patřila mezi zakladatele Československého helsinského výboru, několik let pak stála v jeho čele. V roce 2001 ji prezident Václav Havel vyznamenal medailí Za zásluhy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Libuše Šilhánová | Foto: Česká televize

Šilhánová spolu s manželem Věňkem Šilhánem, který byl jednou z důležitých postav Pražského jara 1968, patřila mezi první signatáře Charty.

„Libuši Šilhánovou jsem znala jak z Charty 77, tak z práce Československého a Českého helsinského výboru. Statečně se podílela na obraně lidských práv v době, kdy to bylo spojeno s mnoha obtížemi," řekla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Dodala, že ve stejném úsilí pokračovala Šilhánová i po roce 1989. „Její zásluhou přežil Helsinský výbor i v dobách, kdy si mnozí mysleli, že lidská práva už v nových poměrech nepotřebují ochrany. Její skromná a neúnavná práce z výboru udělala respektovanou a funkční organizaci i v demokratických poměrech."

Zvony, balet i groteska. Česko se v Národním divadle rozloučilo s Věrou Čáslavskou

Číst článek

Šilhánová se narodila 10. dubna 1929. V roce 1957 absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, po škole pracovala jako učitelka a později se stala redaktorkou nakladatelství Svoboda. V roce 1964 přešla na Vysokou školu ekonomickou, kde řídila laboratoř sociologických výzkumů. Ve druhé polovině 60. let působila v Ústavu sociálních a politických věd Univerzity Karlovy.

V roce 1957 vstoupila do KSČ, kde se zařadila do takzvaného reformního křídla strany. V roce 1970 byla v reakci na otevřený protest proti okupaci Československa vyloučena.

Koncem 60. let ještě krátce působila na ministerstvu mládeže a tělesné výchovy, po jeho likvidaci pracovala jako domácí dělnice.

Od roku 1973 se jako externí pracovnice podílela na psychologických výzkumech dětí. Od roku 1988 se zapojovala do činnosti Helsinského výboru.

Rozloučení se podle přání Šilhánové uskuteční v užším kruhu, řekla její dcera Kateřina. Sejít by se měli například chartisté a známí. „Chceme to udělat spíš jako večer, kdy budeme vzpomínat na to, co všechno udělala, než smutnit," dodala.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru