David Havlena
Moje mediální cesta začala v roce 2007, kdy jsem nastoupil do redakce jediného skutečně rockového magazínu v ČR. Mimochodem zde setrvávám dodnes. S mikrofonem jsem se do té doby potkával především na západočeských a jihočeských diskotékách, které byly základní průpravou pro mluvený projev (alespoň tehdy musel DJ umět promlouvat k lidem). V roce 2008 přišel úspěšný konkurz v plzeňském soukromém rádiu. Dva roky jsem s kolegyní probouzel západní Čechy k životu a dva roky proklínal budík v půl čtvrté ráno. Nevyzpytatelné karty osudu to však zahrály tak, že k vlastnímu překvapení a potěšení jsem se od března 2010 stal součástí zpravodajského týmu Českého rozhlasu.
V čem spočívá má práce:
Točím, stříhám, hledám, navrhuji zpravodajské příspěvky. Štourám tam, kde to respondenti nemají rádi, i když investigativní žurnalistika má v dnešní době asi červenou. Pokud je to možné, snažím se udělat dobrý rozhovor, který uspokojí tázaného, posluchače a především pak mě :-).
Co mě baví:
Dobrá hudba (nejlépe rocková - mí Plzeňáci mi rozumí), počítače ve všech oblastech, nejlépe však multimédia a práce se zvukem, domácí studio a jeho zvelebování, poznávání nových technologií, spánek, dva domácí hafani, hokej, lidi, dobrý humor, mystická literatura, horory.
Co mě přivedlo k mikrofonu:
Touha stoupnout si za mixážní pult a bavit lidi hudební produkcí. Ten mikrofon k tomu už tak nějak patří a jakmile jsme začali být kamarádi, nepustil jsem ho víkend co víkend z ruky. Intenzivní dovadění po klubech a sálech si po pěti letech vyžádalo své zúročení a nástup do rádia byl splněným snem.
Co považuji za má rozhlasová "nej":
Jakoukoli zpětnou vazbu od posluchačů. Ať už pozitivní, tak i tu negativní. Znamená to, že moje práce lidi zaujala, pobavila, pobouřila, každopádně nevyšuměla.
Co mě drží nad vodou:
Manželka, hudba, domov, spánek, hafani, vlastní vůle, gumoví medvídci.