Autor

David Šťáhlavský

V Českém a před tím Československém rozhlase pracuji už více než 30 let. A řečeno slovy klasika: Vším, čím jsem v Rozhlase byl, byl jsem rád. Začínal jsem jako elév ve zpravodajské směně, dnes by se řeklo v „njúsrúmu“. Začínal jsem opravdu od píky, protože s čerstvým diplomem doktora práv.

Novinářskou maturitu jsem složil v zahraniční redakci, kterou jsem nakonec také vedl a odkud jsem byl vyslán na tři mise jako zahraniční zpravodaj. Po Sametové revoluci do Číny, po rozpadu ČSFR do Ruska, zemí bývalého SSSR a Pobaltí, a do třetice také do čerstvě sjednoceného Německa, Švýcarska a Skandinávie.  

Své zážitky a zkušenosti z více než desetileté zahraniční mise (1993-2005) jsem popsal ve čtyřech knihách, z nichž hned ta první (Rusko mezi řádky) byla nominována na Knihkupcovu špičku roku. S ČT Ostrava jsem natočil seriál o východním Německu v řadě, kterou léta předtím odstartoval nestor zahraničních zpravodajů Karel Kyncl - Postřehy odjinud.

Po návratu do pražské „centrály“ Českého rozhlasu mě posluchači slýchali jako moderátora nejstaršího rozhlasového pořadu – Zápisníku zahraničních zpravodajů. Cennou zkušeností byla tvorba a moderace večerního zpravodajské pořadu (Stalo se dnes), ve kterém byli pravidelnými hosty výkonní politici té doby. 

Postupně jsem kromě Radiožurnálu získal výrazné angažmá na Šestce ČRo a ČRo Česko. Kromě pravidelných komentářů v Názorech a argumentech k dění v Rusku a SNS jsem připravoval Hovory o Evropě, Media Plus, Zaostřeno, Trendy, Za hranou, Týden ve světě a magazín Blob o designu a architektuře. To jsou dva obory, které mně učarovaly už v mládí. Ostatně jsem také porotcem Designbloku a České ceny za architekturu.

Zkusil jsem si několik let také práci na „volné noze“ v online marketingu a PR.  

Od 2015 jsem naplno opět v rozhlase a v nejkrásnějším angažmá, jaké si umím v tuto chvíli pro sebe představit – popularizace vědy a techniky. Od roku 2016 jsem vedoucím Tvůrčí skupiny Publicistika, která má tu čest vytvářet pro všechny stanice Českého rozhlasu kromě vědecko-technických i pořady s duchovně-náboženskou tématikou a pořady pro národnostní menšiny.  

Posluchači mě mohou pravidelně slýchat jako moderátora ČRo Plus v Magazínu Leonardo, Hovorech a u kulatého stolu Názorů a argumentů. O zázracích přírody a metách techniky rád vyprávím na Dvojce ČRo ve zVědavostech. 

RSS autora

Články autora

|David Šťáhlavský, Kristina Winklerová |Zprávy ze světa

Trest smrti slouží v Číně ke kontrole společnosti. Dřív odstrašoval víc, říká sinolog

Počet zemí, které vykonávají trest smrti, klesl za posledních deset let o třetinu. Počet popravených ale meziročně stoupl asi o 150. Podle výroční zprávy Amnesty International bylo v roce 2011 ve 20 zemích světa popraveno nejméně 676 lidí. Do statistiky ovšem není započítána Čína, která hrdelní tresty praktikuje také. Loni zde bylo usmrceno několik tisíc odsouzených.

|Eva Presová, David Šťáhlavský |Zprávy z domova

Zasahující policisté v kauze Janouška nepochybili, míní policejní odborář

Zveřejnění pět let starých odposlechů z pražského magistrátu přerostlo v aféru i kvůli neplánované dopravní nehodě hlavního aktéra, lobbisty Romana Janouška. Policisté zaskočení tím, koho zadrželi, chybovali. Odchod má zvážit dále šéf pražské policie Martin Vondrášek kvůli špatnému fungování subordinační informatiky.

|Viktorie Hošková, Jan Piroch, David Šťáhlavský, Jan Bumba |Zprávy z domova

Policie prošetřuje vazby lobbisty Janouška na pražský magistrát i jeho nehodu

O obsah hovorů mezi bývalým pražským primátorem Bémem a lobbistou Janouškem se zajímá policie. Analyzuje, jestli aktéři odposlechové kauzy, kterou na etapy zveřejňuje Mladá fronta Dnes, neporušili zákon. Z odposlechů mimo jiné vyplývá, že Roman Janoušek výrazně ovlivňoval dění na pražské radnici, prodeje pozemků nebo například výběr nového šéfa pražské Všeobecné zdravotní pojišťovny. Kvůli odposlechům se v pondělí mimořádně sejde vedení pražské ODS.

|Václava Marešová, Zbyněk Zykmund, Veronika Sedláčková, Eva Presová, David Šťáhlavský |Zprávy z domova

Firmy znečišťující vzduch by měly dál platit sankce, rozhodli senátoři

Společnosti, které znečišťují ovzduší, se poplatků pravděpodobně nezbaví. Senátoři odmítli návrh, podle kterého by jim sankce postupně klesaly, až by zanikly úplně. Naopak velcí znečišťovatelé by měli za emise prachu platit 4200 korun za tunu, a to do roku 2016. Pak budou dál růst až do roku 2021, a to až na výsledných 14 700 korun za tunu.