Hrozba umrtí kvůli banální infekci? Ministerstvo chystá kontroly nadužívání antibiotik
V roce 2050 můžou miliony lidí umírat na banální infekce. Takový je katastrofický scénář Světové zdravotnické organizace. Stále více bakterií si totiž vyvíjí odolnost vůči antibiotikům. Nové léky navíc na trhu chybí a farmaceutický průmysl zatím jejich vývoj nechystá.
Dvacet pět tisíc lidí ročně zabijí ve státech Evropské unie infekce způsobené bakteriemi, které umí odolat antibiotikům. Světová zdravotnická organizace vydala seznam dvanácti nejnebezpečnějších bakterií, mezi kterými je například salmonela, a vyzvala farmaceutické firmy aby začaly hledat nové léky.
Státy by pak podle ní měly více investovat do výzkumu a vývoje nových léků. I v Česku je problém s nadužíváním antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá kontroly, které se na jejich předepisování zaměří.
Kontroly lékařů budou celoplošné, resort zdravotnictví pak výsledky využije ke vzdělávání lékařů. Konkrétní detaily o projektu zatím zveřejnit nechce, říká mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Stejný účinek, ale vyšší cena. Velké srovnání léků, na kterých lze ušetřit
Číst článek
„Jednou z prioritních oblastí bude i otázka racionálního předepisování antibiotik v praxi. A zároveň bude výchozím materiálem pro zpracování doporučených postupů pro používání antibiotik,“ dodává mluvčí.
Uvést takový nápad do praxe bude ale podle Václava Vaniše, primáře oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice nemocnice Na Homolce těžší než to vypadá. Právě jeho oddělení si před lety podobný systém kontrol vyzkoušelo, jen v menším provedení.
Dezinfekci nebo antibiotika nahradí nanočástice. Zlínští vědci vyvíjejí materiál odolný bakteriím
Číst článek
„Udělat to opravdu zodpovědně je strašná práce a nedovedu si představit, jak bude ministerstvo zdravotnictví něco takového dělat plošně.
I přes katastrofické scénáře o nadužívání antibiotik na tom je Česko podle Vaniše ještě pořád docela dobře, vyplývá to z celoevropské studie, které se v minulém roce zúčastnilo 32 tuzemských nemocnic. „Spotřeba antibiotik u nás je naprosto průměrná,“ dodává Vaniš.
Hlavní problém, na kterém se odborníci shodují, je ten, že na odolné bakterie, je potřeba vyvinout nová antibiotika. Do toho se ale farmaceutické firmy nehrnou. „Vyvíjet antibiotikum se nikomu finančně nevyplatí,“ říká Vaniš.
Neandertálci používali primitivní penicilin, ukazuje výzkum. Na jídelníčku byl i nosorožec
Číst článek
„Návratnost je dlouhá a předpisy, které jsou potřeba k tomu, aby se uvedlo na trh nové léčivo obecně, jsou strašně složité," dodává.
S tím souhlasí také ředitelka kanceláře světové zdravotnické organizace v Česku Alena Šteflová. „V roce 1990 kdy byl ještě opravdu velký boom výroby, bylo asi 18 velkých producentů, v roce 2010 už to byly pouze čtyři."
Problém s odolnými bakteriemi způsobilo třeba to, že lékaři na banální infekce často předepisují širokospektrá antibiotika místo penicilinu, ale také to, že pacienti léky vysadí předčasně.
Obecně statistiky ukazují, že i když spotřeba léků za posledních několik desítek let vzrostla, v poslední době nedochází k žádným velkým výkyvům.
