Rakousko 0:5 Česko

Podle Ovčáčka aligátor s vizí. Co skutečně padlo v rozhovoru se Zemanem v roce 1990

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček po ohlášení kandidatury Jiřího Drahoše uveřejnil na twitterovém účtu několik příspěvků týkajících se prezidentské volby. Jeden z nich obsahoval také fotografii titulní strany týdeníku Mladý svět z roku 1990, na které se objevil tehdy 46letý prognostik Miloš Zeman hledící do dáli. Doprovodný text sliboval rozhovor o tom, zda opravdu vidí do budoucnosti země. Ovčáček ve svém příspěvku napsal: „Na Hradě potřebujeme aligátora s vizí. Ne šedou myš bez názoru.“ Co z něj udělalo v očích Jiřího Ovčáčka „aligátora" a působil tak v onom rozhovoru?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozhovor s Milošem Zemanem v Mladém světě v roce 1990. | Foto: Reprofoto, Dominika Píhová

Na otázky ohledně práce, prognóz i politiky se tehdejšího poslance Federálního shromáždění ptali Radek John a Luboš Beniak. Fotografie z jejich setkání při večeři v restauraci Federálního shromáždění zachytil Miroslav Zajíc, který je také autorem úvodní fotografie celého čísla.

Na první otázku, co to znamená být prognostikem, který je poslancem Federálního shromáždění, Zeman odpověděl: „Jeho role je pouštět se do nepopulárních témat, jako je v poslední době například spor o privatizaci naší ekonomiky. Myslím si, že největším nebezpečím, které nám po revoluci hrozí, je docela obyčejný populismus. Ať už nacionální, ekonomický nebo ekologický.“

Podle Zemanových slov prognostik musí mít odvahu populistovi říct, že vede národ k budoucí zkáze. „Prognostik musí mít tak trochu sebevražedné sklony. Musí být schopen okamžitě hodit na váhu jakoukoliv svou dočasnou oblíbenost, pokud se setká se situací, kdy by pro oblíbenost zrazoval svou profesi,“ pokračoval dál.

Téma populismus je pro prezidenta aktuální i po 27 letech. Jiří Ovčáček například v jednom z tweetů navazujících na oznámení Drahošovy kandidatury, aniž by kohokoliv jmenoval, napsal, že „u kandidátů médií jsou typické floskule o boji s 'extremismem a populismem'. Takové fíkusy na Hradě by plně vyhovovaly politickým stranám.“

Československý scénář

A co byla v roce 1990 vize Miloše Zemana pro Československo? „Naše základní chyba by byla, kdybychom směřovali k té úrovni západních zemí, na níž jsou teď. Například konzumerismus, touha po spotřebě, často ostentativní spotřebě – mít lepší auto než Jonesovi a mít auto třeba jako sexuální symbol nebo jako symbol prestiže a symbol úspěchu spíš než jako dopravní prostředek – tohle u našich lidí, jakmile někteří z nich poprvé zbohatnou, bude nesmírně silná tendence.“

Podle něj tak Československo mělo spíš „nadběhnout“ vyspělým zemím, nikoliv je napodobovat. „Ti, kdo nám říkají: ‚Zabývejte se robotizací, biotechnologiemi‘, uvažují vlastně stejným způsobem jako ti, kdo před čtyřiceti lety říkali: Buďme zbrojnicí socialistického tábora, rozvíjejme těžký průmysl.“

Rozhovor s Milošem Zeman v Mladém světě z roku 1990. | Foto: Reprofoto Dominika Píhová

Zároveň upozornil, že Československu hrozí, že se opět semkne do davu, který jen bude stát na druhé straně barikády, než dřív stával. „Proto bychom se měli vyhnout všem davovým psychózám, všem populistickým náladám. Tato společnost, které bylo několikrát v minulosti popuštěno žilou tím, že nejlepší část její inteligence emigrovala, stojí před poměrně silným rizikem, že jakmile bude zbavena jednoho krotitele, začne si sama hledat jiného. Kohokoliv nabízejícího sílu, právo, pořádek a samozřejmě nádavkem prosperitu a jen tak mimochodem spravedlnost,“ uvedl.

Co Miloš Zeman v rozhovoru ještě jako prognostik odhadl správně?
Na otázku týkající se akcií v kuponové privatizaci odpověděl, že akcie skoupí právě těch 5 procent obyvatel, kteří mají hotovost. „Bývalá nomenklaturní mafie. Takže by se také mohlo při této privatizační technice mimo jiné krásně stát, že struktury, které zmizely z politické scény, se najednou zadním vchodem objeví na scéně ekonomické. Kolem kuponové privatizace bude velká bitva."

Dvojitá klobása a životopis k tomu

Mimo odpovědí na konkrétní otázky novinářské dvojici u dvojité zbojnické klobásy, hořčice, housky a piva Miloš Zeman popsal také svůj život. Od svého mládí, přes studium na střední škole i strach z žen se dostal až k prvnímu pokusu vystudovat vysokou školu, k jehož konci dle jeho slov vedl i referát o prezidentovi Masarykovi.

Poté se „sblížil s lokální byrokracií“ a pracoval čtyři roky pro Tatru Kolín. „Když jsem v šedesátém osmém dospěl k názoru, že se věci mění, omylem jsem vstoupil do Komunistické strany Československa. Spíš jsem tam byl sice vmanipulován, ale nebránil jsem se,“ vysvětlil. Jeho působení ve straně ale netrvalo dlouho a v roce 1970 byl dle svých slov za text označující „komunismus za druh fašismu“ vyloučen.

Následoval start kariéry prognostika. Miloš Zeman pracoval 14 let v Československé tělovýchovné organizaci, později přejmenované na Sportpropag. „Vybudovali jsme malé oddělení, které publikovalo řadu studijních textů jen vzdáleně se týkajících tělovýchovy. Když někdo chtěl psát studii třeba o Kantovi, musela se sice jmenovat Kant a tělovýchova, ale pak už stačilo, když tam byla jedna věta – Kant každé ráno cvičil,“ popsal tehdy s tím, že vystřídal ještě několik a zaměstnání a publikoval do několika časopisů v Československu i zahraničí.

Rozhovor s Milošem Zeman v Mladém světě z roku 1990. | Foto: Reprofoto Dominika Píhová

„Prvního ledna (1990 – pozn. redakce) jsem nastoupil do prognostického ústavu z toho důvodu, že mi to Valtr Komárek (prognostik a politik, aktivní účastník sametové revoluce – pozn. redakce) nabídl už v říjnu, tedy před revolucí, a předrevoluční nabídky se, pánové, neodmítají,“ zakončil vyprávění svého vlastního životopisu.

Ovčáček k tweetu 'fíkus': Na nikoho neútočím, nikoho jsem nejmenoval

Číst článek

Přes omyly k úspěchům

Mimo popis školních let i kariérních počátků Miloš Zeman s novináři mluvil také o svých úspěších a omylech jakožto prognostika. Za největší omyl označil odhad volebního podílu komunistické strany v červnových volbách 1990. „Příliš jsem si věřil a příliš jsem si racionalizoval tento národ. Odhadoval jsem, že komunisté dostanou pět až sedm procent, takže jsem se zmýlil o sto procent,“ popsal tehdy.

Mezi prognózami, které pro Československo má a jsou spíš negativní než pozitivní, pak zařadil třeba zaostalou ekonomiku, kuponovou privatizaci nebo omezování knihovny. „Informace jsou neviditelné, zdá se, že bez nich nemůžeme být, že můžeme snížit náklady na jejich pořizování. Pak se může stát, že se jednoho krásného dne probudíme, zjistíme, že svět žije v takzvané informační společnosti, zatímco my jsme dosáhli stádia, kdy konečně vyrábíme kvalitní ledničky,“ řekl.

Dětské porno do Zemanova počítače nenahráli hackeři, tvrdí policie. Ovčáček nesouhlasí

Číst článek

Dostalo se i na působení Miloše Zemana ve vládě. První otázka směřovala na nabídku postu ministra školství. „Já samozřejmě mám pocit, že školství je potřeba pomoci. Ale mám pocit, že bych mu nejvíce pomohl tím, kdybych nebyl jeho ministrem.“

A kdyby šlo o ministerské křeslo, které má něco společného s ekonomikou? „Zatím mi ho nikdo nenabízí a doufám, že nabízet nebude. Ale v podstatě prognostik i ve vládě by měl dělat jenom to, co se alespoň vzdáleně blíží prognostice. Jinak nevím, proč by tam měl být,“ uzavřel.

Rozhovor s Milošem Zeman v Mladém světě z roku 1990. | Foto: Reprofoto Dominika Píhová

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme