Češi utrácejí méně peněz na farmářských trzích. Už nejedou na módní vlně
Tržby obchodníků letos téměř ve všech oborech rostou. Výjimkou jsou podle Českého statistického úřadu trhy a stánkový prodej. V dubnu i v květnu tam tržby meziročně klesly o pět procent. Poznat je to hlavně v menších městech.
Důvodů, proč Češi méně utrácejí na trzích, je hned několik. Reportér Českého rozhlasu Ondřej Luštinec například mluvil jak s řadou organizátorů nebo pořadatelů farmářských trhů, tak také s prodejci a zákazníky, kteří od těchto trhů očekávají kvalitní potraviny od domácích pěstitelů nebo producentů.
Podle nich se některým stánkařům po zavedení elektronické evidence tržeb účast na trzích už nevyplatí. Přitom EET se trhovců naplno dotkne až příští rok, letos se zatím týká přeprodávaného zboží, tedy netýká se vlastní produkce. Někteří prodejci se tedy kvůli evidenci tržeb z trhů stáhli.
Z farmářských trhů mizí stánky, zájem prodejců klesá kvůli EET
Číst článek
Dalším důvodem je také opadnutí módní vlny, která byla na vrcholu zhruba před šesti lety. „Určitý úbytek farmářů a oblíbenost vůbec farmářských trhů není způsobena jenom EET. Farmářské trhy na Kubánském náměstí tak jako ty ostatní byly velice populární hlavně v roce 2011. A dnes je situace už trochu jiná, kdy i kamenné obchody nabízí vlastně jakoby zboží farmářské," řekl Radiožurnálu Tomáš Hrazděra ze společnosti Praha 10 - Majetková, která je správcem farmářského trhu na pražském Kubánském náměstí.
Když bychom měli srovnat loňskou a letošní sezonu, tak podle Hrazděry k určitému úbytku z řad jak trhovců, tak nakupujících opravdu došlo.
Největší bleší trh v Česku: sběratelské kousky za tisíce i použité hrnky či překupníci cukru
Číst článek
Pokles zájmu o farmářské trhy v menších městech je mnohem výraznější než ve velkých městech. Praha totiž nabízí rušná a atraktivní místa pro trhy i širokou klientelu. Například Václav Pešír, jehož společnost pořádá farmářské trhy před pražským nákupním centrem Arkády Pankrác, by už do menších měst nešel.
„My jsme dříve provozovali pravidelné trhy na menších městech a v současné době už bych se do těchto menších měst s pravidelným farmářským trhem neodvážil. Před několika lety bylo hodně módní nakupovat na farmářských trzích a bylo velice jednoduché sehnat na téměř každý trh prodejce," vysvětlil Pešír.
Výroční trhy
Na všeobecné trhy už má EET větší dopad. Je tam totiž mnohem víc stánkařů, kteří zboží pouze přeprodávají. Svoje zkušenosti popsal Radek Aleš starší ze společnosti Trhy Aleš, která pořádá řemeslné, farmářské i všeobecné trhy v různých částech Česka. Jde zhruba o osm měst měsíčně.
„Na těch všeobecných trzích, kde se prodává, dejme tomu spotřební zboží, tam ubylo prodejců, dá se říct až na polovinu. Pořádáme každý rok slavnosti města v Čáslavi, kde v loňském roce bylo opravdu plné náměstí stánků. A bylo znát, že to EET hodně pro ty prodejce znamená a byl tam úbytek nějakých 30 procent," srovnává Radek Aleš letošní ročník s loňským.
Češi za biopotraviny utrácejí miliardy, dotované zemědělství láká stále více farmářů
Číst článek
Pravidelné farmářské trhy z Česka podle něj nezmizí, budou ale záležitostí zejména větších měst, jako jsou Praha, Plzeň nebo Brno, kde je stále poptávka dostatečná.
Dalším faktorem může také být ztráta důvěry zákazníků v prodejce na trzích, kteří občas zahraničí zboží vydávali za své. Důvěryhodnost prodejců a kvalitu jejich zboží si proto zpravidla ověřují sami pořadatelé farmářských trhů.
Prodejci například musí vyplnit dotazníky o tom, odkud zboží pochází. Pokud ale třeba prodejce meruněk uvede, že jsou z Česka, a přitom je nakoupil v zahraničí, hrozí mu pokuta od Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ta právě v letošním roce kvůli tomu, že velká část české úrody pomrzla, očekává nárůst podobných podvodů.
