Kvalita výrobků se liší, zní z ministerstva zemědělství. Česko už nechce být ‚popelnicí Evropy‘
Kvalita výrobků v Česku je v porovnání se zahraničím rozdílná, jak dokázaly už dřívější průzkumy. V Německu nebo Rakousku nakoupí lidé kvalitnější produkty a v mnoha případech dokonce levněji. Česko už ale nechce být popelnicí Evropy. Ministerstvo zemědělství si proto nechalo zpracovat vlastní průzkum. Resort tak v úterý řekne, jak velké jsou rozdíly ve výrobcích.
Česko patří podle údajů Evropského statistického úřadu k zemím s nejlevnějšími potravinami. Přesto pro ně mnozí Češi jezdí radši do sousedního Německa nebo Rakouska. A to nejen kvůli cenám, ale i vyšší kvalitě potravin.
Kvalita výrobků se liší, zní z ministerstva zemědělství. Česko už ale nechce být popelnicí Evropy. Téma pro Barboru Kladivovou
Jogurty mají vyšší podíl ovoce, v klobásách je skutečné maso a drogerie prodávaná v sousedních zemích je mnohdy o víc než polovinu levnější. Podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory jsou největší rozdíly v mase.
„Za hlavní problém považujeme dvojí kvalitu masové produkce. V průzkumech jsme zjistili, že za stejnou cenu si mohu v Německu nebo dalších zemích koupit kvalitnější výrobky nebo výrobky české kvality za nižší cenu," přibližuje pro Radiožurnál Koberna.
Jenže podle Jana Levory, výkonného ředitele Českého sdružení pro značkové výrobky, nemají spotřebitelé v sousedních zemích kvalitnější potraviny. Ve většině případů jde podle něj o jiné složení výrobku.
„U nápojů může být použité jiné sladidlo, což automaticky neznamená, že výrobek je nekvalitní. Když se podíváte třeba u nás, tak stejné sladidlo, jaké používají firmy uvádějící značkové výrobky na český trh, je používáno i v jižní Evropě nebo Spojených státech.
Výrobky se kvalitou liší, zní z ministerstva
Kvalita potravin ale podle ministerstva zemědělství rozdílná je. Aby to resort dokázal, nechal zpracovat obsáhlý průzkum v Česku, ale i v Německu, Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
Kompletní výsledky ministr Marian Jurečka z KDU-ČSL dopředu zveřejňovat nechtěl. Potvrdil ale, že u některých výrobků rozdíl v kvalitě na různých trzích opravdu existuje.
„Prokazatelně se ukazuje, že u potravin a některých dalších výrobků, jako jsou například prací prášky, je evidentní, že tady je rozdíl v kvalitě výrobků, které jsou dodávány na český nebo slovenský trh a německý nebo rakouský trh," říká pro Radiožurnál Jurečka.
Prací prášek Persil prodávaný v Německu například podle Mladé fonty Dnes obsahoval o zhruba 20 procent víc aktivní látky než ten český. Rybí prsty Iglo z Německa pak v sobě měly 64 procent masa, zatímco ty z Česka obsahovaly jen 50 procent.
Podrobné výsledky průzkumu, které resort představí v úterý, zároveň poslouží i jako podklady pro jednání rady ministrů zemědělství. Ministr Jurečka by rád kvalitu výrobků sjednotil v celé Evropské unii.
„Je potřeba, aby vznikla legislativní úprava, která bude jasně definovat, že takováto praxe není možná. Že pokud je tady jednotný unijní trh a mám tady výrobek, který na první pohled vypadá stejně, od stejného výrobce, má stejný obal, stejnou velikost, váhu a podobně, tak aby měl i stejné složení," doplňuje Jurečka.
„O to, co si občané kupují, se musí starat stát. Tady bohužel příliš dlouho panovalo jakési přesvědčení, že trh všechno zařídí. Takže do toho musí vstupovat regulátor a musí nastavit nějaké podmínky. Z našich informací víme, že německý nebo rakouský stát do toho velice tvrdě vstupuje," uzavírá Koberna z Potravinářské komory.
Problém slevové spirály
Za nižší kvalitu potravin v Česku může podle Zdeňka Juračky z Asociace českého tradičního obchodu i takzvaná slevová spirála. Tedy situace, kdy obchodníci chtějí prodávat za co nejnižší ceny. „Řetězce shánějí zboží za dumpingové ceny, a tím silně narušují trh. Narušení trhu spočívá jak v cenové oblasti, tak v kvalitě," popisuje.
Na vině jsou i podle Koberny hlavně velké obchodní řetězce. „Je to obchodní politika řetězců, které se snaží v Česku docilovat maximálních marží. Na těch kvalitativně srovnatelných výrobcích jsou ve starých zemích podstatě menší marže než v Česku. Standardní výrobek v Česku se tím posouvá skoro do hladiny luxusního zboží," dodává Koberna.
Jaké marže mají obchodníci, nechtějí prozradit. Podle některých analytiků se ale pohybují v desítkách procent. Cenu potravin v Německu snižuje i daň z přidané hodnoty, která je sedmiprocentní, v Česku pak 15procentní.
