Estonsko stojí na prahu eurozóny
Estonsko se může od 1. ledna příštího roku stát 17. členem eurozóny. Podle Evropské komise splňuje všechny podmínky pro přijetí. A předpokládá se, že vstup Estonska ostatní země schválí.
Estonsko ještě v roce 2006 zažívalo růst hrubého domácího produktu o více než deset procent, loni země zažila více jak desetiprocentní propad i krizi ve vládě právě kvůli nutným úsporným škrtům ve státním rozpočtu.
Přesto jde o nejméně zadluženou zemi v Evropské unii - jen 7 procent HDP. A deficit narostl loni pouze na 1,7 procenta HDP.
Jak na Rádiu Česko upozornil český velvyslanec v této zemi Alexander Langer, i když se v Estonsku během minulého roku vystřídala vláda a většinová koalice se stala po nějaké době menšinovou vládou, tak stále existovala shoda napříč celým politickým spektrem, že je zapotřebí jít cestou, kterou se Estonsko vydalo.
„Víceméně estonští odborníci zdůrazňují, že i když se estonská koruna zavedená před 18 lety osvědčila, tak je třeba jít dál a nepropadat nostalgii. A z tohoto důvodu se Estonsko také rozhodlo připojit se k eurozóně,“ řekl velvyslanec na Rádiu Česko.
Další dva pobaltské státy - Litva i Lotyšsko - měly na rozdíl od Estonska v důsledku světové hospodářské krize velké problémy. Lotyšsko si dokonce bralo půjčku od Mezinárodního měnového fondu. Velvyslanec to mimo jiné vysvětluje odlišnou mentalitou.
„Zatímco Lotyšsko a Litva měly tendenci spíš si užívat toho, co jim skýtala ekonomika, co jim skýtaly nové možnosti po připojení se k západní Evropě, tak Estonci se spíš věnovali tvrdé práci a odkládali přebytky, ke kterým došli.“
„To znamená, že když propukla krize a bylo zapotřebí si utáhnout opasky, tak Estonsko mělo rezervu, kterou postupně rozpouštělo v těch nejtěžších chvílích,“ upozornil velvyslanec Langer.
