Schází se summit G20. Zasáhne proti drahým potravinám?
Zasáhnout proti rychle rostoucím cenám potravin a pohonných hmot - takový by měl být podle mnohých expertních hlasů úkol pro zástupce dvacítky největších ekonomik světa, kteří se dnes setkají v Paříži.
Summit skupiny G20 přitom přichází jen krátce poté, co Mezinárodní měnový fond varoval, že inflace zvyšuje už tak velké globální nerovnováhy. A právě ty jsou považovány za největší hrozbu pro stabilitu světové ekonomiky. Proto se na nerovnováhy G20 zaměřuje.
Kvůli drahým potravinám žije podle Světové banky nově 44 milionů lidí v chudobě. To zvyšuje ekonomickou i politickou nestabilitu. Podle Pavla Hnáta z pražské Vysoké školy ekonomické ale není příliš reálné očekávat, že nejvyspělejší země v tom něco rychle změní. A to přesto, že G20 nyní předsedá Francie, která oznámila, že vysoké ceny potravin pro ni budou v současném jednání prioritou.
Co lze očekávat od summitu G20? Hostem Rádia Česko byl Pavel Hnát z pražské Vysoké školy ekonomické
„Otázkou ale je, jestli to samo o sobě stačí, aby se s tím problémem něco dělalo. Francie sice navrhuje nějaká opatření, která směřují zejména k vyšší regulaci komoditních trhů a omezení burzovních spekulací, ale ekonomové, a také některé země G20 jsou k tomu poměrně skeptické. Protože se domnívají, že růst cen potravin je spíše tažen problémy na straně nabídky a poptávky, a tam žádná větší regulace vůbec nemusí fungovat. Takže ta otázka určitě bude složitá,“ uvedl Pavel Hnát na Rádiu Česko.
Další z možností, jak dlouhodobě zabránit zdražování jídla, je odstranit obchodní bariéry a dotace pro zemědělce. To podporuje například Mezinárodní měnový fond.
„Tam by to bylo samozřejmě o něčem jiném, protože zemědělské trhy patří k těm, které jsou v mezinárodním měřítku nejvíce regulovanými, a i dotace v nich jsou skutečně závažným problémem. Ale tady se musíme podívat na to, jestli vůbec změna tohoto systému je průchodná. Protože například největší dotace do zemědělství tradičně poskytují ty největší a nejsilnější ekonomiky – Japonsko, EU, Spojené státy - a tam těžko můžeme očekávat, že například Evropská unie nějak velmi rychle přispěchá se změnou své zemědělské politiky,“ upozornil dále Pavel Hnát.
„Na druhou stranu, větší celní zatížení a ochranu svých trhů zase používají ty největší rozvíjející se trhy – Brazílie, Čína, Indie – a i ony těžko bez nějakého ústupku vyspělých zemí ustoupí.“
Řešení problému rostoucích cen potravin pak podle Pavla Hnáta příliš nenahrává ani odeznívající hospodářská krize. „Bohužel máme tu zkušenost, že vlády velice rychle ochabují ve svých snahách řešit skutečně palčivé problémy ve chvíli, když cítí oživení svých ekonomik.“
