Stavba podzemního zásobníku plynu u Dolní Rožínky může pokračovat
Z kilometrové hloubky na severovýchodě Vysočiny přišly dobré zprávy. Stavba obřího podzemního zásobníku plynu u Dolní Rožínky může pokračovat. Průzkumy, vedené z blízkého uranového dolu, definitivně prokázaly vhodnost podloží. Česká plynárenská, kterou bude stavba stát 7 až 9 miliard korun, předpokládá, že první kubíky plynu by mohla do země napustit už za čtyři roky.
Druhý kontrolní den přinesl investorům jen dobré zprávy. Jak říká spolumajitel České plynárenské Ladislav Dráb, stále se potvrzuje, že je hornina v kilometrové hloubce u Dolní Rožínky velmi kvalitní.
„Když bych to velmi stručně zrekapituloval: Ano, jsme velmi spokojení s dosavadními výsledky.“
Podrobnosti o stavbě zásobníku plynu u Dolní Rožínky zjišťoval redaktor Daniel Burda
„Dokonce se dá říci, že i horniny migmatity nastoupily dříve, než jsme původně očekávali,“ přidává se Josef Lazárek za odštěpný závod státního podniku Diamo - Geam Dolní Rožínka, který stavbu provádí.
Průzkumy potrvají ještě asi půl roku, nejpozději za rok se stavba rozběhne naplno a za čtyři roky sem potrubí přivede první kubíky plynu.
„Díky tomu, že se to dá rozdělit na dvě kaverny, které spolu budou komunikovat, tak jsme schopni jednu kavernu řekněme postavit v roce 2015 a dát ji do provozu, a v případě, že bude to financování zajímavé, tak třeba ještě další rok nebo dva pokračovat v té druhé kaverně a vytvořit ne třeba 180 milionů kubíků, ale třeba 200. Anebo taky skončíme na 150 milionech kubíků k uskladnění.“
Stavba dá práci stovkám lidí
Přestože jde o soukromou investici, pro severovýchod Vysočiny i celou republiku je velmi důležitá. Za prvé udrží pracovní místa, která má region Bystřicko ztratit s koncem uranových dolů, a dokonce přinese místa nová.
„Předpoklad při plné expanzi výstavby by byl až 700 pracovníků jenom na zásobníku, to nestačíme v žádném případě pokrýt vlastními zdroji.“
A za druhé Česku a celé střední Evropě obří zásobník plynu zajistí energetickou bezpečnost a stabilitu sítě.
„Bude to sloužit, tak jak všichni víme, k čemu slouží Háje, v podstatě k řízení odchylky, k řízení různých nenadálých skutečností, které se v tom systému můžou stát, a pak je to samozřejmě pro střední Evropu zajímavý prvek pro balancování,“ vysvětluje Ladislav Dráb.
Jak prozradil, zatím není úplně jasné, odkud se 7 až 9 miliard potřebných na stavbu vezme. Nabídky ale přicházejí, a to ze soukromého i bankovního sektoru, například ze Severní Ameriky.
