Vicenová: ČR by neměla dávat ruce pryč od pomoci Řecku

Česko by se nemělo vyhýbat pomoci zadluženému Řecku. Českému rozhlasu to řekla česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová. Ta připomněla, že Řecko má v rámci pomoci dostat i další peníze z evropských fondů. Z nich čerpá podporu i Česko a podle Vicenové bychom Řekům mohli radit ohledně využití těchto fondů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milena Vicenová

Milena Vicenová | Foto: Petra Čechová

Poradenství v eurofondech by se Čechům podle velvyslankyně Vicenové bohatě vyplatilo. Českým firmám by totiž v Řecku mohlo otevřít cestu k získání zakázek. Česká vláda ale zdůrazňuje, že se jí řecký problém přímo netýká. Pomoc zadlužené zemi musí podle ní zůstat záležitostí zemí eurozóny. Milena Vicenová to vidí trochu jinak.

Přehrát

00:00 / 00:00

S velvyslankyní Milenou Vicenovou mluvil Ondřej Houska za zahraniční redakce

„Mám za to, že by bylo docela šikovné, kdyby se Česká republika dívala na otázku Řecka spíš jako na příležitost. Proč by se ČR nezapojila třeba jako expert v předávání zkušeností, znalostí třeba z oblasti energetiky. Řecko je země, která dosud kupuje ropu, ale přitom má ideální podmínky například pro využívání netradiční energie; má celou řadu možností. Proč bychom nemohli třeba působit tam jako experti?“

Evropská unie už teď mluví o tom, že Řecko má obrovský potenciál v obnovitelských zdrojích energie - slunce, moře a vítr jdou zkrátka zpeněžit nejen díky turistům. O zisk zakázek v Řecku bude samozřejmě tlačenice. Jen těžko se k nim dostanou firmy ze zemí, které teď dávají od pomoci Řecku ruce pryč - tak jako Česko. Navíc je podle velvyslankyně jasné, že stupňování řeckých problémů by těžce poškodilo i nás.

„Pokud by se výrazně zhoršila situace v Řecku, pokud by došlo k neřízenému bankrotu, což si nikdo nepřeje, jsou na řadě další země, kde by se situace výrazně zhoršila. Nemluvím už o Irsku ani Portugalsku; mám na mysli Itálii, Španělsko. Mluví se i o možných potížích například Rakouska nebo Belgie. Podívejme se, kdo jsou majitelé našich bank.“

„Jsme země, která je výrazně orientovaná na export a 80 % našeho exportu tvoří právě země eurozóny. Je jasné, že dopad na nás by byl přímo tragický.“

Na summitu šlo o získání času

Krizi v Řecku i v celé eurozóně měla na konci minulého týdne zastavit mimořádná schůzka lídrů zemí platících eurem. Nedlouho před ní dramaticky narostly úroky u španělských a italských dluhopisů. Do přímého ohrožení dluhovou krizí se tak dostala třetí a čtvrtá největší ekonomika eurozóny. A jejich pád by už mohl ohrozit samotnou existenci společné měny. Podle Vicenové mimořádný summit eurozóny dopadl dobře.

„Nejenom politici, ale také úředníci v upřímných rozhovorech mezi čtyřma očima říkají, že ten summit byl dobrý, že přinesl zásadní změny. Připouštějí, že přišel trošku pozdě a připouštějí, že hlavním úsilím bylo získat čas. Získat čas pro Řecko, aby mělo delší dobu na vyřešení svého mimořádně závažného dluhu, ale taky na přípravu některých dalších rozhodnutí.“

Eurozóna se na summitu dohodla na podobě druhého záchranného balíku pro Řecko. Zároveň posílila pravomoci svého záchranného fondu, známého pod zkratkou EFSF. Ten by mohl nakupovat poskytnou preventivní půjčky zemím, které turbulence teprve začínají ohrožovat. Zároveň by také mohl nakupovat jejich dluhopisy. To vše, a další opatření, má zabránit šíření nákazy do Španělska a Itálie.

Krize zatím neřekla poslední slovo

Jenže úleva z těchto rozhodnutí trvala jen chvíli. Úroky ze španělských a italských dluhopisů opět vystřelily nahoru. Trhy si totiž uvědomily, že záchranný fond eurozóny dostal nové pravomoci, ale nikoliv nové peníze. Na pomoc Španělům a Italům tak eurozóna momentálně nemá prostředky. I česká velvyslankyně připouští, že dluhová krize rozhodně neřekla poslední slovo.

„Myslím, že všichni počítají s tím, že nejde o poslední krok, jde o významnou změnu, ale ne poslední. Úplně neformálně se mluví o tom, že je možné, že se summit eurozóny sejde zase na podzim.“

Do jaké míry se bude na snaze stabilizovat eurozónu podílet i Česko, je otázkou. Milena Vicenová má ale nepochybně pravdu v tom, že krize ohrožuje úplně všechny, tedy i státy s vlastní měnou.

Ondřej Houska, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme