Akro neuspělo u Ústavního soudu ve sporu se státem o 2,1 miliardy
Ústavní soud zamítl stížnost investiční společnosti Akro ve sporu o 2,1 miliardy korun, které firma získala od státu jako odškodné pro podílníky vytunelovaných CS Fondů, píšou Hospodářské noviny. Akro přijalo peníze před sedmi lety, justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl promlčený. Soudy proto nařídily Akru peníze vrátit. Po neúspěchu u Ústavního soudu se firma hodlá obrátit na Evropský soud pro lidská práva.
Ústavní stížnost podalo Akro letos v srpnu. Ústavní soud ale nyní stížnost zamítl. „Předchozí soudy se věcí pečlivě zabývaly a své závěry řádně odůvodnily,“ konstatoval podle Hospodářských novin senát vedený soudcem Davidem Uhlířem.
Senát letos vrátil sněmovně 25 zákonů, většinu změn neprosadil. Neprošla ani ústavní žaloba na Zemana
Číst článek
Předseda představenstva společnosti Akro Jiří Trávníček už oznámil, že firma podá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle Trávníčka postupovaly české soudy formalisticky a v rozporu s dobrými mravy rozhodly v neprospěch podílníků, i když je zřejmé, že selhal stát, píše deník.
Akro zastupuje někdejší podílníky CS Fondů. V roce 2012 vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit jejich vytunelování. Údajné chyby státu se podle dřívějších tvrzení Akra projevily jednak v nesprávném postupu notáře, jenž připustil odvolání představenstva a dozorčí rady CS Fondů, a jednak v údajné laxnosti finančně analytického útvaru ministerstva financí. Nezabránil prý vyvedení peněz do ciziny, přestože dostal oznámení o podezřelé transakci.
Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok už tehdy byl promlčený, v následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení. Akro se následně dovolalo k Nejvyššímu soudu, který ale letos v červnu jeho námitky zamítl. Potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, „plnil na promlčený dluh“. Akro proto podalo stížnost k Ústavnímu soudu, který ji zamítl.
Sporné jsou úroky
Novým ústavním soudcem může být Šámal. Prezident Zeman ho navrhl Senátu
Číst článek
Akro loni státu peníze vrátilo, informoval letos v létě server Novinky.cz. Předmětem sporů ale nadále zůstávají stamilionové úroky z vyplacené částky za dobu, kdy ji na účtech mělo Akro. „Do enormní výše narostly kvůli průtahům soudu, který zbytečně vedl řízení čtyři roky,“ namítá Trávníček v pondělních Hospodářských novinách.
Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Policie se zabývala i rolí finančníka Pavla Tykače v transakcích kolem CS Fondů. Státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo.
